25 Cdo 3810/2019-263
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobců: a) I. S., narozená dne XY, b) J. S., narozený dne XY, c) S. S., narozená dne XY, všichni bytem XY, všichni zastoupeni Mgr. et Mgr. Kamilou Mesiarkinovou, advokátkou se sídlem Na Březině 310, Rozdrojovice, proti žalované: J. S., narozená dne XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem se sídlem Zachova 633/4, Brno, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Břeclavi, pod sp. zn. 6 C 64/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2019, č. j. 70 Co 69/2018-220, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2019, č. j. 70 Co 69/2018-220, ve výroku, jímž byl rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 2. 11. 2017, č. j. 6 C 64/2014-158, změněn tak, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům a) a b) každému částku 100.000 Kč za zásah do jejich osobnostních práv. Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat. Žalovaná v dovolání pouze cituje část ustanovení § 237 o. s. ř., aniž by konkrétně rozvedla, v čem je některý z důvodů přípustnosti naplněn. Přitom z konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že k projednání dovolání pouhá citace textu § 237 o. s. ř. (či jeho části) nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14). Potřebný údaj nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání, které navíc nevymezuje dovolací důvod způsobem uvedeným v § 241a odst. 3 o. s. ř., protože žalovaná neoznačuje právní otázku, kterou měl odvolací soud posoudit nesprávně. Její námitky směřují výlučně proti skutkovému stavu, jak jej zjistil odvolací soud v návaznosti na soud prvního stupně (způsobilým dovolacím důvodem je však pouze nesprávné právní posouzení věci - § 241a odst. 1 o. s. ř.). Nadto lze uvést, že žádné z rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností, jak žalovaná tvrdí, neboť soudy obou stupňů důkladně vyložily, z jakých důkazů vycházely, a jaké skutečnosti na základě nich považovaly za prokázané. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 11. 2019
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu