25 Cdo 3912/2020-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. B., narozený XY, bytem XY, proti žalovanému: I. I., IČO XY, soudní exekutor se sídlem úřadu XY, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení 3 671 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 237/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 15 Co 423/2020-67, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Žalobce podal dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 15 Co 423/2020-67, jímž bylo podle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. 8. 2020, č. j. 11 C 237/2019-53. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu je však vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť je napadáno usnesení, proti kterému je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, které nemůže založit přípustnost dovolání tam, kde ji zákon vylučuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1686/2014, nebo ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5474/2017). Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 1. 2021
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu