Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 3999/2018

ze dne 2018-12-12
ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.3999.2018.1

25 Cdo 3999/2018-116

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a

soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobců: a) M. V.,

narozen XY, a b) K. V., narozená XY, oba bytem XY, zastoupeni společně Mgr.

Liborem Vincencem, advokátem se sídlem Husinecká 808/5, Praha 3, proti

žalovanému: M. S., advokát se sídlem XY, o ochranu osobnosti, vedené u

Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 224/2017, o dovolání žalobců proti

usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2018, č. j. 11 Co 46/2018-32,

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2018, č. j. 11 Co 46/2018-32,

bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 11. 2017, č. j.

28 C 224/2017-22, jímž byla vyslovena místní nepříslušnost obvodního soudu a

věc postoupena Okresnímu soudu v Berouně jako soudu místně příslušnému.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem obvodního soudu, že místně příslušným

soudem žalovaného advokáta je soud, v jehož obvodu má sídlo (§ 84, § 85 odst. 2

o. s. ř.), a k možnému vyloučení soudců místně příslušného soudu uvedl, že toto

je možné řešit pouze námitkou podjatosti, nikoli nerespektováním zákona, jenž

místní příslušnost určuje.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost

spatřují ve vadném postupu odvolacího soudu, jenž na otázku místní příslušnosti

neaplikoval § 12 odst. 1 o. s. ř., ale pouze § 11 odst. 1 o. s. ř., čímž se měl

odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelé považují

všechny soudce Okresního soudu v Berouně za vyloučené, neboť chybně vyhodnotili

podání žalobců jako civilní návrhy a nikoli trestní oznámení, čímž se měli

dopustit trestně postižitelného jednání a poškození práv žalobců. Dovolatelé

proto navrhli, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu

vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil podané dovolání a

shledal, že není přípustné.

Předmětem odvolacího řízení bylo pouze posouzení otázky místní příslušnosti

Obvodního soudu pro Prahu 5, aniž by byla zkoumána otázka vyloučení soudců

Okresního soudu v Berouně. Namítají-li dovolatelé, že odvolací soud pochybil,

pokud na věc neaplikoval § 12 odst. 1 o. s. ř., je tato otázka předčasná, neboť

o vyloučení soudců rozhoduje k námitce podjatosti účastníků řízení podle § 15a

o. s. ř. či oznámení soudce či přísedícího dle § 15 odst. 1 o. s. ř. nadřízený

soud. Pro takový postup zatím nebyly splněny podmínky, neboť věc se dosud

nedostala do dispozice Okresního soudu v Berouně. V řešení otázky předestřené

dovolateli tedy rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, dovolání proto není

přípustné dle § 237 o. s. ř. Napadené usnesení nespadá mezi rozhodnutí

taxativně vyjmenovaná v § 238a o. s. ř., dovolání tedy není přípustné ani podle

tohoto ustanovení.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Jelikož se tímto rozhodnutím řízení nekončí, o náhradě nákladů tohoto

dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1

o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 12. 2018

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu