Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 4006/2018

ze dne 2020-06-23
ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.4006.2018.1

25 Cdo 4006/2018-348

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: M. K., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem Brněnská 154/32, Mikulov, proti žalované: Česká republika - Vězeňská služba České republiky, IČO 00212423, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o 378.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 373/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2017, č. j. 53 Co 127/2017-233, opravným usnesením, takto:

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2020, č. j. 25 Cdo 4006/2018-343, se v záhlaví opravuje tak, že označení zástupce žalobce správně zní: „zastoupený JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem Brněnská 154/32, Mikulov“.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 6. 2020

JUDr. Robert Waltr předseda senátu

Kromě toho je zřejmé, že na uplatněný nárok se vztahuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ačkoliv tato otázka nebyla učiněna předmětem dovolacího řízení. Tento zákon upravuje specifický okruh případů, kdy újma byla způsobena výkonem veřejné moci, a to nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V uvedeném případě mělo jednání vedoucí ke škodě na zdraví žalobce spočívat v nesprávném umístění spoluvězně na celu a v umožnění přístupu spoluvězně k varné konvici.

Rozhodující je, zda lze uvedené počínání zaměstnanců žalované považovat za výkon veřejné moci či nikoliv. Judikatura i odborná literatura pod pojmem veřejné moci rozumějí takovou moc, jež přímo či zprostředkovaně rozhoduje autoritativně o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení s orgánem veřejné moci a na jejichž vůli obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí (srov. usnesení

Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II. ÚS 75/93, shodně Hendrych, D. a kol. Správní právo - Obecná část. 9. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 437). Navzdory tomu, že i při výkonu trestu odnětí svobody může být v určitých případech dána odpovědnost státu podle obecných ustanovení o náhradě škody, tj. občanského zákoníku (srov. § 37 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody - k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 170/2014, uveřejněný pod číslem 57/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), plne?ní povinností a oprávne?ní zame?stnancu? Ve?zen?ské služby v rámci str?ežení odsouzených, dozoru a zacházení s nimi, jakož i pr?i dodržování podmínek výkonu trestu, pr?edstavuje – zejména pro evidentní nerovnost v právním postavení dotc?ených subjektu? – výkon ver?ejné moci (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.

8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2478/2015, uveřejněný pod č. 9/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tak tomu bez pochyby je i v případě zařazení vězně na celu, neboť ten není v rovném postavení se zaměstnanci vězeňské služby, kteří o umístění rozhodují. Rovněž se veřejná moc realizuje v tom, že zaměstnanci vězeňské služby rozhodují o tom, k jakým předmětům umožní vězňům přístup, neboť ani zde s nimi nejsou vězni v rovném postavení. U obou případů tedy šlo o výkon veřejné moci. Měla-li být věc posouzena podle zvláštního zákona, prevenční povinnost podle o.

z. se tudíž nemůže uplatnit, a dovolání tedy není přípustné již proto, že řešení právní otázky porušení prevenční povinnosti, s nímž dovolatel polemizuje, byť bylo odvolacím soudem vysloveno, není pro rozhodnutí ve věci významné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Dovolací soud v záhlaví svého usnesení upřesnil označení žalované, jak byla správně označena v žalobě a jak odpovídá tomu, že žalovaným nositelem právní osobnosti (subjektivity) je Česká republika a Vězeňská služba je její organizační složkou, jíž se věc týká a která vystupuje za stát před soudem ve smyslu § 21a o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.