25 Cdo 4206/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci
žalobce M. H., proti žalovanému J. M., zastoupenému advokátem, zaplacení
92.589,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 9
C 823/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4.
2009, č.j. 44 Co 102/2007-255, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. 4. 2009, č.j. 44 Co 102/2007-255,
potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 6. 11. 2006, č.j. 9 C
823/96-224, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 5.369,- Kč s 19%
úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 1996 do zaplacení; dále odvolací soud
odmítl odvolání žalobce proti výroku rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl
zamítnut návrh, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 19% úrok
z prodlení z částky 1.420,- Kč od 1. 2. 1996 do zaplacení; ve výroku o
zastavení řízení ohledně částky 1.710,- Kč s příslušenstvím a ve výrocích o
náhradě nákladů řízení odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a
vrátil mu v tomto rozsahu věc k dalšímu řízení.
Žalobce nezastoupen advokátem podal proti potvrzujícímu výroku rozsudku
odvolacího soudu dovolání.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické
vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí,
proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento
nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení dovolacího řízení
podle § 104 odst. 2 o.s.ř. (§ 241b odst. 2 o.s.ř.).
Podle článku II bodu 12 věty před středníkem zákona č. 7/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího
soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před
1. 7. 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Protože napadené rozhodnutí bylo vydáno 6. 4. 2009, Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do
30. 6. 2009 (dále opět „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo
podáno včas, osobou oprávněnou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že v daném
případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný
opravný prostředek přípustný.
Podle § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího
soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu
prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu
prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v
dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího
soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno
rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena
b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po
právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle § 237 odst. 2 písm. a) o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve
věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění
nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství
pohledávky se přitom nepřihlíží.
Jelikož napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu
prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 5.369,- Kč s
příslušenstvím, tedy o peněžitém plnění nedosahujícím zákonné hranice 20.000,-
Kč, je přípustnost dovolání vyloučena.
Nejvyšší soud proto podle § 218 písm. c) ve spojení s § 243b odst. 5 větou
první o.s.ř. dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť o zbylé
části předmětu řízení i o nákladech řízení včetně řízení dovolacího bude
rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2009