25 Cdo 4293/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci
žalobce B. V., zastoupeného Mgr. Radimem Dostalem, advokátem se sídlem Valašské
Meziříčí, Náměstí 71/11, proti žalované Krajské nemocnici T. Bati, a.s., IČO
27661989, se sídlem Zlín, Havlíčkovo nábřeží 600, zastoupené JUDr. Radkem
Židlíkem, advokátem se sídlem Zlín, tř. Tomáše Bati 1560, za účasti vedlejšího
účastníka na straně žalované Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance
Group, IČO 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, o náhradu škody na
zdraví, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 8 C 80/2007, o dovolání
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 4.
2013, č.j. 60 Co 113/2013-352, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze
dne 11. 4. 2013, č.j. 60 Co 113/2013-352, neobsahuje všechny zákonné
náležitosti ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013,
neboť v něm dovolatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání, a rovněž neuplatnil způsobilý dovolací důvod.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů
jeho přípustnosti, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí
dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel
povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné,
přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237
o. s. ř. (či jeho části), nýbrž musí uvést, v jakých konkrétních okolnostech
naplnění předpokladů přípustnosti dovolání v daném případě spatřuje (viz např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013,
uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedený
požadavek dovolatel ve svém dovolání nesplnil.
Dovolatel namítá nesprávný procesní postup soudu při zjišťování skutkového
stavu věci, zpochybňuje hodnocení důkazů – znaleckých posudků a vytýká
neprovedení navrženého důkazu – revizního znaleckého posudku. Uplatněné námitky
nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž především
zpochybňují hodnocení důkazů soudem a správnost skutkových zjištění, na nichž
je založen závěr, že žalovaná neodpovídá za poškození zdraví žalobce. Nesprávný
procesní postup soudu však nepředstavuje nesprávné právní posouzení věci (tj.
jediný způsobilý dovolací důvod - § 241a odst. 1 o. s. ř.) a vady, které mohly
mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nejsou samy o sobě přípustným
dovolacím důvodem (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
Konečně nelze přehlédnout, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na
dovolatelem vytýkaném závěru, že v případě rozporu mezi posudkem ustanoveného
znalce a posudkem znalce předloženého účastníkem má být bez dalšího dána
přednost posudku soudem ustanoveného znalce. Takový závěr odvolací soud
neučinil, nýbrž potvrdil správnost úvah soudu prvního stupně, který podrobně a
srozumitelně vysvětlil, proč při zjišťování skutkového stavu vyšel ze závěrů
jím ustanoveného znalce a nikoli ze závěrů znaleckého posudku předloženého
žalobcem (pro nedostatek příslušných náležitostí hodnoceného jako listinný
důkaz).
Žádná z dovolatelem uplatněných námitek tedy nepředstavuje důvod způsobilý
založit přípustnost dovolání, totiž nesprávné právní posouzení věci (§ 241a
odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. února 2015
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu