25 Cdo 43/2024-111
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Radkem Kopsou ve věci žalobce: R. S., proti žalované: Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc, o 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 169/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 12. 2022, č. j. 69 Co 412/2022-37, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
poplatek za žalobu (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 21. 12. 2022, č. j. 69 Co 412/2022-37, potvrdil usnesení okresního soudu (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 14. 2. 2023 dovolání. Okresní soud vyzval žalobce usneseními ze dne 9. 5. 2023, č. j. 19 C 169/2022-68 a č. j. 19 C 169/2022-69, k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč a ke zvolení si zástupce – advokáta pro dovolací řízení. Žalobce podáními ze dne 22. 5. 2023 požádal o osvobození od soudních poplatků za dovolání a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Tato žádosti žalovaného byly zamítnuty usnesením okresního soudu ze dne 20. 7. 2023, č. j. 19 C 169/2022-80. K odvolání žalobce bylo usnesení potvrzeno usnesením krajského soudu ze dne 30. 10. 2023, č. j. 69 Co 203/2023-97.
4. Jelikož žalobce ani poté soudní poplatek za dovolání nezaplatil, Nejvyšší soud jej opětovně vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání svým usnesením ze dne 18. 6. 2024, č. j. 25 Cdo 43/2024-107. Žalobce v určené lhůtě poplatek opět nezaplatil; namísto toho podal dne 9. 7. 2024 k okresnímu soudu novou žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
5. Osvobození od soudních poplatků lze dle ustanovení § 138 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) účastníkovi přiznat, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
6. Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, které nebyly ve lhůtě dle ustanovení § 241b odstavec 3 o. s. ř. odstraněny (a tedy již odstraněny být nemohou), je zřejmé, že dovolání by jinak muselo být odmítnuto jako neprojednatelné dle ustanovení § 243c odstavec 1 o. s. ř. K tomu srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16. Z pohledu dovolatele jde tedy o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, bez dalšího bránící soudu přiznat dovolateli osvobození od soudních poplatků.
7. Nejvyšší soud proto zastavil dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přihlížeje též k tomu, že u dovolatele jde o opakovanou žádost o osvobození od soudního poplatku za dovolání a opakované rozhodování o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, spojené se zasíláním opakovaných výzev k zaplacení soudního poplatku, by vedlo jen k nežádoucím průtahům v řízení.
8. Dále Nejvyšší soud poznamenává, že byly splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení i podle § 241b odst. 3 o. s. ř. pro nedostatek zastoupení žalobce advokátem.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 8. 2024
Mgr. Radek Kopsa pověřený člen senátu