ěci
žalobce: M. K., zastoupen JUDr. Taťánou Kopkovou, advokátkou se sídlem 5.
května 1109/63, Praha 4, proti žalovanému: P. Č., zastoupen JUDr. Soňou
Illnerovou Pajerovou, advokátkou se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, o náhradu
škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 169/2012, o
dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2016, č.
j. 22 Co 353/2016-212,
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve znění
účinném do 29. 9. 2017, neboť dovoláním napadenými výroky bylo rozhodnuto o
nárocích na peněžitá plnění nepřevyšující 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky
se nepřihlíží).
Dovolatel se v řízení domáhal náhrady škody způsobené vyklizením jeho věcí z
nemovitosti žalovaného. Dovoláním napadenými výroky bylo rozhodnuto o několika
nárocích se samostatným skutkovým základem: nárok na náhradu škody ve výši
47.859 Kč tvoří náklady na náhradní ubytování, částka 9.600 Kč byla vynaložena
na pořízení znaleckého posudku a částka 15.000 Kč představuje hodnotu věcí
poškozených či ztracených při vyklízení nemovitosti. Rozhoduje-li soud (byť
jedním výrokem) o několika nárocích s odlišným skutkovým a právním základem,
posuzuje se přípustnost dovolání ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve
vztahu k jednotlivým dílčím nárokům samostatně, i když součet jejich výše
přesahuje zákonný limit.
Vzhledem k tomu, že žádný z uplatněných nároků nepřevyšuje částku tzv. dovolací
bagatelnosti, tj. 50.000 Kč, je dovolání žalobce nepřípustné, a Nejvyšší soud
je proto podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení ohledně
částky 15.000 Kč pokračuje před soudem prvního stupně, který o všech nákladech
řízení rozhodne v konečném rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 5. 2018
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu