25 Cdo 4507/2010
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci
žalobce nezl. P. K., zastoupeného zákonnými zástupci J. K. a P. K., bytem
tamtéž, právně zast. Mgr. Alenou Kinclovou, advokátkou se sídlem Lysá nad
Labem, Sadová 1808, proti žalované Základní škole Dukelských hrdinů Karlovy
Vary, Moskevská 25 příspěvkové organizaci, se sídlem Karlovy Vary, Moskevská
čp. 1117/25, IČO 70933766, zastoupené JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se
sídlem Karlovy Vary, Bělehradská 3A, za účasti vedlejšího účastníka na straně
žalované Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha
8, Pobřežní 665/21, IČO 47116617, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního
soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 18 C 199/2008, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 2010, č. j. 12 Co
220/2010-301, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 2010, č. j. 12 Co
220/2010-301, a rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. ledna
2010, č. j. 18 C 199/2008-238, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v
Karlových Varech k dalšímu řízení.
rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že nezletilý žalobce
jakožto žák první třídy základní školy se v červnu 2006 účastnil ozdravného
pobytu v Krkonoších. Organizací a personálním zajištěním pobytu, kterého se
zúčastnilo 26 žáků první třídy a 25 žáků páté třídy, byla ředitelkou školy
pověřena Mgr. V. Dne 8. června 2006 v odpoledních hodinách, dle připraveného a
schváleného programu, navštívili žáci areál minigolfu v Příchovicích, byli
poučeni provozovatelkou minigolfu a pedagogickými pracovnicemi o pravidlech a
podmínkách bezpečné hry, zejména že nemají hůl zvedat příliš vysoko, provádět
příliš silné odpaly, mají zachovávat bezpečnou vzdálenost od odpalujícího žáka
a nevstupovat do dráhy. Byli rozděleni do skupin po cca 4 žácích u každé jamky,
každé skupince byla dána jedna golfová hůl a jeden až dva míčky a jedna z
pedagogických pracovnic jim předvedla, jak mají hrát a odpalovat míček. Asi po
20 minutách hry došlo k úrazu nezletilého žalobce, když jej jeho spolužák při
odpálení míčku zasáhl golfovou holí do levého oka a byla mu tak způsobena těžká
újma na zdraví, spočívající v úplné devastaci levého oka s trvalou ztrátou
vidění levým okem. Soud vzal za prokázané, že v době úrazu byly na minigolfovém
hřišti přítomny tři plně kvalifikované pracovnice s dostatečnou praxí, dvě
zdravotnice a řidič. Hřiště bylo rozděleno na pásy, kterými učitelky procházely
a dohlížely na hru. Vzhledem k počtu žáků a jamek nemohl být pedagogický dozor
bezprostředně u každé z nich. Ve věku dětí včetně žalobce bylo v jejich
rozumových schopnostech pochopit obsah daného poučení a řídit se jím. Soud
posoudil nárok podle § 422 obč. zák. a dospěl k závěru, že nelze žalované
vytýkat, že nezajistila nad každým žákem při hře individuální dohled
pedagogickým pracovníkem. Odpovědností pedagogických pracovnic pověřených
dohledem nad žáky se zabývala i Policie ČR, která věc odložila s tím, že
nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 30. června 2010, č. j.
12 Co 220/2010-301, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě
nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými a
právními závěry soudu prvního stupně a shodně s ním dovodil, že nezletilý
spolužák žalobce není s ohledem na jeho tehdejší věk odpovědný za úraz žalobce.
Bylo prokázáno, že pedagogické pracovnice procházely mezi hrajícími žáky a
kontrolovaly dodržování pravidel hry a bezpečnostních předpisů. Pedagogický
dohled nad padesáti žáky hrajícími na 13 jamkách nemohl zaregistrovat hru žáků
v každé čtveřici, pokud učitelka nestála v bezprostřední blízkosti každé
čtveřice. Odvolací soud se vypořádal s jednotlivými odvolacími námitkami a
uvedl, že žalobce ani poté, co ho jeho spolužák před odpalem míčku vyzval, aby
nestál za ním, neustoupil do potřebné vzdálenosti. Soud uzavřel, že ani
bezprostřední přítomnost pedagogického dohledu v místě úrazu u hrací čtveřice,
v níž byl zastoupen žalobce a původce úrazu, by nemohla úrazu žalobce zabránit,
a přisvědčil soudu prvního stupně, že žalovaná se zcela zprostila odpovědnosti
podle § 422 odst. 2 obč. zák.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust.
§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a podává je z důvodu podle § 241a odst. 2 písm.
b) o. s. ř. Nesprávné právní posouzení spatřuje ve zproštění odpovědnosti
žalované za úraz žalobce a v otázce náležitého dohledu ve smyslu § 422 odst. 2
obč. zák. Rekapituluje dosavadní průběh řízení a namítá, že žalovaná odpovídá
za úraz žalobce. Jestliže dozor pedagogů nebyl vykonáván v blízkosti žalobce a
původce úrazu, pak soud nemohl kvalifikovaně posoudit, zda by dozor mohl nebo
nemohl úrazu zabránit. Soudy vycházely z judikátu (sp. zn. 3 Cz 57/68) z doby
před 40 lety, který je zjevně překonaný. Dovolatel poukazuje na to, že žalovaná
neproškolila své pedagogy o tom, že dozor je třeba vykonávat dle věku
nezletilých a podle jejich rozumových schopností a volní vyspělosti, porušila
tak čl. 14 vyhlášky MŠ ČR č. j. 14 269/2001-26, o Pracovním řádu pro
zaměstnance škol a školských zařízení, což mělo za následek, že hry se
zúčastnili společně žáci 1. a 5. ročníku. Otázka rozsahu náležitého dohledu nad
dětmi při hře minigolfu dosud v judikatuře soudů nebyla řešena. Namítá, že
dozor nad žáky nebyl vykonáván dostatečným počtem dospělých, když zdravotnice
nebyly na hřišti přítomny, žalovaná se neřídila zákoníkem práce a Metodickým
pokynem MŠ ČR č. j. 37014/2005-25, ani zákonem č. 561/2004 Sb., když neuvedla
vlastní vnitřní předpisy (Školní řád a Provozní řád) do souladu se zákonnými
povinnostmi. Dovolatel navrhl, aby napadený rozsudek odvolacího soudu byl
zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že soudy obou stupňů provedly rozsáhlé
a podrobné dokazování, jehož závěrem jsou správné rozsudky. Otázka náležitého
dohledu při hře minigolf je kasuistická, Nejvyšší soud tuto problematiku řeší
rámcově rozhodnutím 3 Cz 57/68, které je nadčasové. Žalobce navíc opakuje svou
dřívější argumentaci, což je mimo vymezený zákonný rámec přezkoumání rozhodnutí
soudů obou stupňů. Navrhla, aby dovolací soud podané dovolání zamítl.
Vedlejší účastník ve vyjádření k dovolání uvedl, že soud prvního stupně i soud
odvolací dostatečně zvážil veškeré aspekty daného případu, když dospěl k
závěru, že se žalovaná zcela zprostila odpovědnosti za úraz žalobce podle § 422
odst. 2 obč. zák., neboť ani bezprostřední přítomnost pedagogického dohledu v
místě úrazu by nemohla úrazu žalobce zabránit.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání
proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §
240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou – účastníkem řízení, zastoupeným
advokátem, dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm.
c) a odst. 3 o. s. ř. pro zásadní význam rozhodnutí z hlediska požadavků na
náležitý dohled při organizované sportovní činnosti nezletilých ve smyslu § 422
odst. 2 obč. zák.
Kdo je povinen vykonávat dohled nad nezletilým, který není schopen ovládnout
své jednání a posoudit jeho následky, zprostí se odpovědnosti, jestliže
prokáže, že náležitý dohled nezanedbal (§ 422 odst. 2 obč. zák.).
Odvolací soud při právním posouzení vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne
17. 12. 1968, sp. zn. 3 Cz 57/68, uveřejněného pod číslem 4/1970 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, a správně uvedl, že náležitý dohled nad
nezletilým neznamená nepřetržitý a bezprostřední dohled „na každém kroku“. K
tomu je však třeba dodat, že účinný dohled pedagogů sice při sportovní hře žáků
nepředpokládá jejich fyzickou přítomnost u každého žáka, ale v závislosti na
konkrétních podmínkách, za nichž je činnost dětí organizována a provozována,
vyžaduje k bezpečnému průběhu hry řádnou přípravu dětí, zejména je-li dětem ve
skupině svěřeno náčiní, jež děti neovládají, nemají s ním žádnou zkušenost a
jehož použití může vést k poškození jejich zdraví. To platí právě za situace,
že - jak uvedl odvolací soud ve svém rozhodnutí - pedagogický dohled nad 50
žáky hrajícími na 13 jamkách nemohl zaregistrovat hru žáků v každé čtveřici,
pokud učitelka nestála v bezprostřední blízkosti každé čtveřice, což ani nebylo
možné. Je třeba uvážit, že náležitý dohled ve smyslu § 422 odst. 2 obč. zák. má
jiné požadavky na jednání osob dohledem povinných při běžné činnosti dětí jako
je procházka, hra v parku apod. a jiné v situaci, kdy 7leté děti ve skupině
mají ke hře k dispozici golfovou hůl, jež je způsobilá i při správné manipulaci
s ní způsobit zranění. Proto pouhá okolnost, že bezprostřední přítomnost
pedagogického dohledu v místě úrazu žalobce by nemohla úrazu zabránit, sama o
sobě neznamená, že náležitý dohled nad 7letými žáky při manipulaci s golfovou
holí byl dodržen. V tom je právní posouzení odvolacího soudu neúplné. Dohled
nad nezletilými totiž neznamená pouze zabránit úrazu ve chvíli, kdy k němu
dochází, ale především vytvořit podmínky (organizací hry, praktickou průpravou
apod.) k předejití možnému vzniku rizika.
Pokud jde o přípravu žáků ke hře, již z toho, že k úrazu nezletilého došlo
zhruba po 20 minutách po zahájení hry, je evidentní, že předchozí ústní poučení
dětí nebylo dostačující v situaci, kdy hra byla organizována tak, že učitelky
procházely mezi čtveřicemi dětí, které žádnou vlastní zkušenost s manipulací s
golfovou holí a s pohybem na hřišti neměly a bez jakékoliv předchozí praktické
průpravy odpalovaly holí míčky. Obecné poučení o nutnosti dodržovat bezpečný
odstup od hrajícího spolužáka nebylo dostatečným opatřením za situace, že pohyb
dětí ve skupince nebyl organizován, a to ani na jamkách, kde je zapotřebí
silnější odpal míčku, přičemž v daném případě mohla k náhodnému kontaktu
přispět i ta okolnost, že sami žáci byli pověřeni zapisováním výsledků, tedy
činností způsobilou odpoutat jejich pozornost od právě hrajícího žáka. Proto
ani ústní poučení žáků o pravidlech a podmínkách bezpečné hry před jejím
zahájením nelze v daném případě považovat za plné dodržení povinnosti
náležitého dohledu pedagogických pracovníků nad svěřenými žáky, jež by vedlo k
úplnému zproštění odpovědnosti žalované ve smyslu ustanovení § 422 odst. 2 obč.
zák.
Odpovědnost osob povinných dohledem je samozřejmě omezena v rozsahu, v jakém si
škodu případně spoluzpůsobil sám poškozený (§ 441 obč. zák.). Zvažují se tedy i
veškeré okolnosti na jeho straně, pokud nějakým způsobem přispěly ke škodlivému
následku.
Vzhledem k tomu, že dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.
s. ř. je naplněn, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b odst.
2 část věty za středníkem o. s. ř.) a protože důvod, pro který byl zrušen
rozsudek odvolacího soudu, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, byl i
tento rozsudek zrušen a věc vrácena Okresnímu soudu v Karlových Varech k
dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí o věci
samé rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího
řízení (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. září 2012
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu