25 Cdo 4537/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v
právní věci žalobkyně M. J., proti žalovaným 1) ESET, Psychoterapeutická a
psychosomatická klinika, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Vejvanovského 1610, IČO
48585386, a 2) MUDr. I. K., oběma zastoupeným Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou
se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu
pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 304/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2014, č. j. 11 Co 206/2014-184, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Vzhledem ke skutečnosti, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, vyžaduje
zákon, aby byl účastník v dovolacím řízení zastoupen osobou, která je podle
zákona povolána poskytovat právní pomoc, nebo aby měl sám právnické vzdělání (§
241 o.s.ř.). Byť dovolatelka tuto podmínku řízení nesplnila, nelze ji v daném
případě, kdy má být předmětem dovolacího přezkumu právě rozhodnutí o žádosti
dovolatelky o ustanovení právního zástupce, považovat za důvod pro zastavení
dovolacího řízení, neboť by tak bylo nepřiměřeně omezeno její právo na soudní
ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon
609/97, publikované v časopise Soudní judikatura, sešit č. 1, ročník 1997).
Projednání dovolání nelze podmiňovat ani zaplacením soudního poplatku, jestliže
napadené rozhodnutí stojí na závěru, že účastníku nelze ustanovit zástupce pro
řízení podle § 30 odst. 1 o.s.ř., protože ve smyslu ustanovení § 138 o.s.ř.
nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, jako je tomu v
posuzovaném případě. Jeho přezkumu nesmí bránit okolnost, že dovolatel
(případně) poplatkovou povinnost nesplní, neboť postupem podle § 9 odst. 1
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, by tak byl v daném případě
fakticky zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o splnění
podmínek podle § 138 o.s.ř. (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.
4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikováno pod č. 73/2014 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“).
Soudní praxe tedy umožňuje, aby účastník řízení v podobných případech sepsal
dovolání bez odborné právní pomoci, i takové dovolání však musí splňovat
náležitosti dané zákonem, tj. především ustanovením § 241a o.s.ř. Dovolání
žalobkyně však všechny zákonem vyžadované náležitosti (srov. § 241a odst. 2 a 3
o.s.ř.) neobsahuje, neboť v něm nevymezila dovolací důvod ve smyslu § 241a
odst. 3 o.s.ř. a zároveň neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání podle § 237 o.s.ř. Nevymezuje vůbec, v jakých otázkách a
z jakých důvodů považuje právní posouzení věci za nesprávné, a od konkrétně
jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení
rozhodné právní otázky odchýlil, případně jakým způsobem má být posouzena
jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o.s.ř.,
je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek
považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, č. 4/2014 Sbírky, nebo usnesení Ústavního soudu ze
dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS
695/14, a ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14).
Protože uvedené nedostatky nebyly ve lhůtě odstraněny, trpí dovolání vadou, pro
kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání
žalobkyně podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu