Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 529/2015

ze dne 2015-03-10
ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.529.2015.1

25 Cdo 529/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci

žalobkyně V. S., proti žalovanému Mysliveckému sdružení Lidmaň, se sídlem

Lidmaň 7, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kratochvílem, advokátem se sídlem v

Jihlavě, Královský vršek 25, o 238.967,- Kč s příslušenstvím, vedené u

Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 13 C 174/2011, o dovolání žalobkyně

proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne

30. 4. 2014, č. j. 15 Co 169/2014-457, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích –

pobočky v Táboře ze dne 30. 4. 2014, č. j. 15 Co 169/2014-457, nemá obligatorní

zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti.

Vzhledem ke skutečnosti, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, určený

zásadně k přezkumu rozhodnutí ve věci problematických či doposud neřešených

otázek hmotného nebo procesního práva (srov. § 237 o.s.ř), vyžaduje zákon, aby

byl účastník v dovolacím řízení zastoupen osobou, která je podle zákona

povolána poskytovat právní pomoc, nebo aby měl sám právnické vzdělání (§ 241

o.s.ř.). Byť dovolatelka tuto podmínku řízení nesplnila, nelze ji v daném

případě, kdy má být předmětem dovolacího přezkumu právě nárok dovolatelky na

osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce, považovat za

důvod pro zastavení dovolacího řízení, neboť by tak bylo nepřiměřeně omezeno

právo žalobkyně na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.

4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, publikované v časopise Soudní judikatura, sešit

č. 1, ročník 1997).

Soudní praxe tedy sice umožňuje účastníkovi řízení v podobných případech sepsat

dovolání bez odborné právní pomoci, i takové dovolání však musí splňovat

náležitosti dané zákonem, tj. především § 241a o.s.ř.

Podání žalobkyně ze dne 23. 6. 2014, jež obsahuje vícero návrhů, dovolací soud

v tomto řízení přezkoumal pouze v rozsahu, v jakém se jedná o dovolání proti

rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na přiznání osvobození od

soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (dovolání proti usnesení

Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 30. 4. 2014,

č. j. 15 Co 169/2014-457, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v

Pelhřimově ze dne 11. 2. 2014. č. j. 13 C 174/2011-432). Z hlediska právní

otázky v napadených rozhodnutích řešené, tj. nárok žalobkyně na osvobození od

soudních poplatků a ustanovení advokáta, neobsahuje dovolání všechny zákonem

vyžadované náležitosti (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.), neboť v něm dovolatelka

neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až

238a o.s.ř.), a nevymezila dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 1 a 3 o.s.ř.

Dovolatelka se k tomu, v čem spatřuje nesprávnost napadených rozhodnutí,

nevyjádřila způsobem, který by vymezil rozsah dovolacího přezkumu ve smyslu §

237 o.s.ř. (srov. též § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.).

Jelikož výše uvedený nedostatek nebyl ve lhůtě odstraněn, trpí dovolání vadou,

pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání

žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. ve spojení s § 243f

odst. 2 o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení pokračuje

před soudem prvního stupně a o všech nákladech bude rozhodnuto v konečném

rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. března 2015

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu