USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: GasNet, s. r. o., IČO 27295567, se sídlem Klíšská 940/96, Ústí nad Labem, zastoupená Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem Ovocný trh 1096/8, Praha 1, proti žalovanému: P. R., zastoupený JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem Vítězná 770/7, Liberec, o 42 013,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 16 C 264/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. 9. 2024, č. j. 35 Co 87/2024-249, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“) odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 19. 9. 2024, č. j. 35 Co 87/2024-249, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 12. 2023, č. j. 16 C 264/2021-200, ve výroku o platební povinnosti žalovaného ve výši 18 713,46 Kč s příslušenstvím, odmítl odvolání žalovaného proti výroku, kterým byla žaloba ohledně 23 300,33 s příslušenstvím zamítnuta, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolání není přípustné s ohledem na ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle nějž není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V projednávané věci je předmětem řízení povinnost k zaplacení 42 013,79 Kč s příslušenstvím na náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem plynu v odběrném místě v bydlišti žalovaného za dobu od 26. 2. 2019 do 4. 12. 2019, tedy částka nedosahující zákonem stanoveného limitu 50 000 Kč. Nejedná se přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, kde by se tento limit neuplatnil, neboť i když je řešen spor odběratele a distributora plynu, předmětem řízení není plnění ze spotřebitelské smlouvy, nýbrž nárok poskytovatele energetických služeb na náhradu škody způsobené porušením zákazu neoprávněného odběru plynu po zásahu do měřícího zařízení podle § 74 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) – k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2376/2014, uveřejněné pod č. 12/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 6. 2025
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu