Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 721/2001

ze dne 2002-03-27
ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.721.2001.1

25 Cdo 721/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně P. S., a.s.,

proti žalovanému M. F., o 62.384,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního

soudu Praha - východ pod sp. zn. 5 C 224/97, o dovolání žalovaného proti

usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2000, č. j. 27 Co

173/2000-58, takto:

Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v

Praze k dalšímu řízení.

příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze

dne 30. 3. 2000, č. j. 27 Co 173/2000-58, odmítl podle § 218 odst. 1 písm. a)

o.s.ř. jako opožděné. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu

prvního stupně byl žalovanému doručován dvakrát. Nejprve se poštovní

doručovatel pokusil stejnopis napadeného rozhodnutí doručit dne 3. 12. 1998,

kdy žalovaného na udané adrese nezastihl a zanechal mu výzvu. Pokus o doručení

neúspěšně opakoval dne 4. 12. 1998 a téhož data zásilku pro žalovaného

uložil na poště ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. Později byla

zásilka vrácena soudu proto, že si ji adresát v odběrní lhůtě nevyzvedl.

Podruhé pak byl stejnopis napadeného rozhodnutí žalovanému doručován dne 18. 1.

1999, kdy jej žalovaný od poštovního doručovatele osobně převzal. Jestliže z

obsahu spisu nevyplývá skutečnost, že by se žalovaný v době předchozího

doručování v místě bydliště nezdržoval, pak již při prvním doručování

žalovanému byla naplněna zákonná fikce náhradního doručení zásilky třetím dnem

od jejího uložení na poště a za den doručení se považuje pondělí 7. 12. 1998.

Zákonná lhůta k podání odvolání tedy začala běžet od 8. 12. 1998 a marně

uplynula dne 22. 12. 1998, zatímco žalovaný podal odvolání k poštovní přepravě

až 29. 1. 1999, tudíž opožděně. Další doručení rozsudku dne 18. 1. 1999 bylo

podle odvolacího osudu nadbytečné a pro běh odvolací lhůty nemá žádný právní

význam.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že se odvolací

soud nevypořádal se všemi podmínkami náhradního doručení podle ustanovení § 47

odst. 2 o.s.ř., neboť nezkoumal, zda se adresát v době doručování zdržoval v

místě bydliště. Dovolatel tvrdí, že se v době od 1. 12. 1998 do 14. 12. 1998

zdržoval mimo své bydliště, na své rekreační chalupě v obci K. Dne 1. 12. 1998

onemocněl erytémem levé nohy, léčil se antibiotiky a do místa svého bydliště se

dostal až dne 14. 12. 1998, kdy absolvoval i lékařskou kontrolu u MUDr. E. T.

To podle dovolatele potvrzuje lékařská zpráva z téhož dne, dále svědectví jeho

manželky a V. T., který žalovaného na chalupě navštívil. Dovolatel navrhl, aby

dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu

řízení.

Vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000

Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky jako

soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle

dosavadních předpisů, (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před

1. 1. 2001 - dále jen „o.s.ř.“). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas,

oprávněnou osobou - účastníkem řízení a že je podle § 238a odst. 1 písm. e)

o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu a dospěl k

závěru, že dovolání je důvodné.

Podle § 204 odst. 1 o.s.ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení

rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení § 57

odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u

soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle § 218

odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno

opožděně.

Podle § 158 odst. 2 o.s.ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje

účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Podle § 47 odst. 2

o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou,

zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným

způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na

oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel

písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem

vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se

poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Náhradní doručení podle § 47 odst. 2 o.s.ř. předpokládá, že se adresát zdržuje

v místě doručování. Jestliže se adresát v době výzvy doručovatele k převzetí

písemnosti v tomto místě nezdržuje, nelze mu písemnost u pošty uložit s

důsledkem vzniku fikce doručení pro případ nevyzvednutí zásilky do tří dnů od

uložení zásilky. Náhradnímu doručení tak brání vedle dlouhodobé absence

adresáta v daném místě i stav zcela přechodný a krátkodobý

(i několikadenní), např. z důvodu hospitalizace ve zdravotnickém zařízení,

dovolené či služební cesty. Musí však jít o nepřítomnost natolik odůvodněnou a

svým trváním natolik dlouhou, že adresátu objektivně brání, aby mohl zásilku

převzít nebo vyzvednout.

Jak vyplývá z obsahu spisu, první pokus doručovatele o doručení rozsudku soudu

prvního stupně žalovanému byl učiněn dne 3. 12. 1998, kdy mu byla zanechána

výzva; po druhém neúspěšném pokusu o doručení byla dne 4. 12. 1998

písemnost uložena na poště a později byla vrácena soudu proto, že si ji adresát

v odběrní lhůtě nevyzvedl. Žalovaný písemnost převzal při opakovaném doručování

dne 18. 1. 1999 a odvolání podal k poštovní přepravě dne 29. 1. 1999.

Dovolací soud zjistil z výslechu žalovaného, jeho manželky M. F. a svědka V. T.

před dožádaným Okresním soudem Praha - východ ze dne 8. 8. 2001 a 12. 11. 2001,

že v době od 1. 12. 1998 do 14. 12. 1998 pobýval žalovaný na své rekreační

chalupě v Kamenici, kde onemocněl. Z lékařské zprávy MUDr. E. T. ze 14. 12.

1998 vyplývá, že tohoto dne se žalovaný podrobil kontrole; lékařka konstatovala

erytém nártu levé dolní končetiny s postupnou progresí na bérec a část stehna,

nyní již mírně ustupující po podání antibiotik.

Protože v dané věci se údaj pošty o tom, že v době doručování se adresát v

místě doručování zdržuje, ukázal nesprávným, neboť žalovaný prokázal, že z

důvodu onemocnění při pobytu na rekreační chalupě se tehdy v místě svého

trvalého bydliště nezdržoval, nelze za této situace považovat náhradní

doručení za účinné a závěr odvolacího soudu o tom, že lhůta k podání odvolání

uplynula dne 22. 12. 1998, za správný.

Dovolací soud proto napadené usnesení podle § 243b odst. 1 věta za středníkem

o.s.ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení (§ 243b

odst. 2 věta první o.s.ř.).

Právní názor dovolacího soudu je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne

soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§

243d odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. března 2002

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu