Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 729/2007

ze dne 2007-03-21
ECLI:CZ:NS:2007:25.CDO.729.2007.1

25 Cdo 729/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra

Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci

žalobce B. V., proti žalované České republice - Ministerstvu práce a

sociálních věcí, o návrhu na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu

2 pod sp. zn. 14 C 95/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v

Praze ze dne 27. září 2005, č. j. 39 Co 358/2005-55, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

odmítl podání žalobce ze dne 24. 9. 2003, doplněné dne 9. 11. 2004, a rozhodl o

náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 9. 2005, č. j. 39

Co 358/2005-55, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě

nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání prostřednictvím

advokáta, aniž doložil plnou moc pro dovolací řízení. V dovolání namítá, že

odvolací soud se v odůvodnění „omezil na vyloženě formální zdůvodnění“

odmítnutí návrhu žalobce na obnovu řízení a že soudy obou stupňů nerozhodovaly

tak, jak jim ukládá čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje proto,

aby Nejvyšší soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc soudu prvního

stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že

dovolání, které bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno

oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst.

1 o.s.ř., dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání

nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je

dovolání. Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat

dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který

rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 241 odst. 2 věty první o.s.ř.

dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li

dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21

nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Podle ustanovení § 241

odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno

advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a nebo § 21b o.s.ř., která

má právnické vzdělání.

Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví

požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické

vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána

poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku

dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění

nelze o dovolání rozhodnout.

Z obsahu spisu vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 12. 2.

2004, č. j. 14 C 95/2003-18a, ustanovil žalobci k ochraně jeho zájmů ve věci

návrhu na obnovu řízení JUDr. O. S., advokáta. Usnesením téhož soudu ze dne 7.

11. 2006, č. j. 14 C 95/2003-63, byli žalobce a advokát JUDr. O. S. vyzváni,

aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení předložili plnou moc pro

dovolací řízení nebo aby v téže lhůtě žalobce doložil splnění podmínky

povinného zastoupení advokátem v rámci dovolacího řízení. Současně byl žalobce

poučen, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena plná moc, soud dovolací

řízení zastaví. Přípisem ze dne 29. 11. 2006 sdělil advokát JUDr. O. S. soudu

prvního stupně, že dovolání sepsal na žádost žalobce, přestože mu plná moc

udělena nebyla, a že tedy žalobce v dovolacím řízení v dané věci nezastupuje. K

tomuto přípisu byl přiložen záznam ze schůzky JUDr. O. S. s žalobcem, datovaný

dnem 29. 11. 2006, z něhož vyplývá, že žalobce má za to, že splňuje podmínky

pro bezplatné zastoupení advokátem podle § 30 o.s.ř., a vznáší požadavek na

bezplatné ustanovení zástupce pro podání dovolání.

Účinky rozhodnutí o ustanovení zástupce účastníku řízení podle § 30 o.s.ř.

(usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 2. 2004, č. j. 14 C

95/2003-18a) zanikly okamžikem právní moci rozhodnutí, kterým bylo nalézací

řízení skončeno, tedy právní mocí usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.

9. 2005, č. j. 39 Co 358/2005-55. V posuzovaném případě tedy podal žalobce

dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen

advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání.

Nedostatek výše uvedené podmínky řízení nebyl přes výzvu odstraněn – žalobci

ustanovený advokát pro nalézací řízení na výzvu soudu plnou moc pro dovolací

řízení nepředložil a ani žalobce sám tento nedostatek neodstranil (nevznesl

ani řádný požadavek na ustanovení advokáta adresovaný soudu).

Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §

241 odst. 1 věty první o.s.ř. nebyl ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud

řízení o dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí

o.s.ř. zastavil, aniž bylo třeba se zabývat otázkou dalších náležitostí

podaného dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty

první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (per

analogiam), neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na

náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v tomto řízení žádné náklady

nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. března 2007

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu