Dovolatel dále dovoláním napadl výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě
nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky řízení. Ačkoli je tento
výrok obsažen v rozsudku, má povahu usnesení (§ 167 odst. 1, věta druhá, o. s.
ř.), proto je přípustnost dovolání proti tomuto výroku nutno posuzovat podle
ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních
§ 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.
V posuzovaném případě není přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř.
dána, neboť podle tohoto ustanovení se přípustnost dovolání posuzuje pouze
proti rozhodnutím ve věci samé. Dovolatel však napadá dovoláním výrok rozsudku
odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení,
který rozhodnutím ve věci samé není. Dovolání není přípustné podle ustanovení §
238 a § 238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto
ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost
dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., neboť
nejde o žádný z případů v těchto ustanoveních upravených.
Dovolání tedy i v tomto rozsahu směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu,
proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. § 243b odst. 5
a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5,
věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce nemá s
ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu jeho nákladů právo a
žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2006
JUDr. Marta Škárová, v.r.
předsedkyně senátu