25 Cdo 867/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce V. D., proti žalované České republice – Č. z. a k. ú., o zaplacení 1,000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 234/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2001, č. j. 20 Co 134/2000 - 2, takto:
Dovolání se odmítá.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 22. 2. 2001, č. j. 21 C 234/2000 - 2, uložil žalobci podle § 43 odst. 1 o.s.ř., aby ve stanovené lhůtě doplnil žalobu o údaje ve výroku specifikované, a současně jej poučil o tom, že nebude-li žaloba doplněna, bude jeho podání odmítnuto.
Odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 5. 2001, č. j. 20 Co 134/2000 - 12, podle § 218 písm. c/ o.s.ř. pro nepřípustnost odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. § 239 odst. 3 o.s.ř. a které odůvodňuje podle ust. § 241a odst. 2 písm. b/ o.s. ř., neboť podaná žaloba má všechny náležitosti podle § 79 o.s.ř. a není ji třeba doplňovat. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (písm. a/), jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (písm. b/), jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (písm. c/).
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a/ potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení,
b/ o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a/ ve věci konkursu a vyrovnání,
b/ o žalobě pro zmatečnost,
c/ o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d/ ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e/ ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f/ o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g/ o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
Podle ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b/ v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a/ potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b/ potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).
V dané věci žalobce napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto usnesení soudu prvního stupně, jímž byl žalobce podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzván k doplnění neúplného podání. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají a dovolání proti tomuto usnesení není přípustné ani podle § 239 odst. 3 o.s.ř., protože se nejedná o usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť posuzoval přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně, jímž byl žalobce vyzván k doplnění podání; o všech dosavadních i dalších nákladech řízení bude proto rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. srpna 2002
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu