U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně L. H., zastoupené JUDr. Vojtěchem Hrozou, advokátem se sídlem v Brně, Arne Nováka 3/4, proti žalovanému Ing. R. V., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Celnarem, advokátem se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 38/10, o 640.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 77/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2015, č. j. 17 Co 207/2015-339, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.504,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám JUDr. Jaroslava Celnara, advokáta se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 38/10.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2015, č. j. 17 Co 207/2015-339, není podle § 237 o.s.ř. přípustné, neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.
Soudy obou stupňů svá rozhodnutí založily na zjištění, že žalovaný provedl v roce 1990 demolici domu, který sousedil s domem žalobkyně, a na jeho místě postavil dům nový, jenž byl dokončen 6. 3. 2002. Na domě žalobkyně se následně začaly objevovat trhliny, o nichž žalobkyně věděla a řešila jejich rozsah i původ s přizvanými odborníky. Soudy obou stupňů na základě provedeného dokazování dospěly k závěru, že žalobkyně se o vzniku škody na domě i o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla již v roce 2003; k promlčení žalobou uplatněného nároku podle § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, tak došlo uplynutím subjektivní promlčecí lhůty v roce 2005 (žaloba byla podána až 31. 12. 2007). Jestliže dovolatelka namítá, že teprve z odborného posudku zpracovaného společností BESTEX, spol. s r.o., v roce 2006 zjistila, že prvotní příčinou poruch konstrukcí jejího domu je stavební činnost prováděná žalovaným, postrádá uplatněná námitka charakter právní otázky, kterou by měl dovolací soud řešit (§ 241a odst. 1 o.s.ř.), resp. nesměřuje proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž proti skutkovým zjištěním ohledně okolností, z nichž se dozvěděla o škodě a o odpovědném subjektu, čímž však nelze přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. založit.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.
V Brně dne 16. června 2016
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu