25 Cdo 995/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou
v právní věci žalobce L. A., proti žalovaným Městským vodovodům a kanalizacím
Úpice, se sídlem Úpice, T. G. Masaryka 120, IČO: 601 50 823, o obnovu řízení,
vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 15 C 39/2009, o dovolání
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. prosince
2014, č. j. 25 Co 478/2014-226, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. prosince 2014, č. j. 25
Co 478/2014-226, bylo potvrzeno usnesení ze dne 19. listopadu 2014, č. j. 15 C
39/2009-221, jímž Okresní soud v Trutnově nepřiznal žalobci osvobození od
soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o
žalobě na obnovu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem rozhodnutí soudu
prvního stupně, že žalobce v žalobě na obnovu řízení nevymezil žádný z důvodů
pro povolení obnovy řízení dle ust. § 228 o. s. ř., když neuvedl žádné
skutkové, důkazní novoty, a pokud namítl, že se soudy při hodnocení důkazů
nedržely zásad vyjádřených v ust. § 132 o. s. ř., důvodem obnovy řízení nemůže
být hodnocení důkazů dle ust. § 132 o. s. ř. Protože žalobce touto žalobou
uplatňuje zřejmě bezúspěšně svá práva, nesplňuje podmínky pro osvobození od
soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a ani podmínky pro ustanovení
zástupce z řad advokátů dle § 30 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Jelikož při podání dovolání nebyl
žalobce zastoupen, ani nedoložil, že sám má odpovídající vzdělání, vyzval jej
okresní soud usnesením ze dne 18. února 2015, č. j. 15 C 39/2009-231, jež mu
bylo doručeno 25. února 2015, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad
advokátů s tím, že nebude-li uvedená podmínka splněna, Nejvyšší soud dovolací
řízení zastaví. Žalobce podáním ze dne 26. února 2015 požádal o osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé
řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o
osvobození se však nevracejí.
Podle ust. § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl
soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho
žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že
může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních
poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení
soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního
poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření
podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven
reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s
položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí
soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal
dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,
publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného
dovolání proti rozhodnutí krajského soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního
stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta
pro řízení o žalobě na obnovu řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o
jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší
soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn.
31 NSČR 9/2015).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady
pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací
řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze
samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu
spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího
nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné
uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s
přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný
prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé,
že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování
práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je
vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr
vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné
žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních
otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě sleduje dovolatel ve svém důsledku zajistit si osvobození od
soudních poplatků a ustanovení advokáta pro řízení ve věci obnovy řízení.
Dovolatel ve své žalobě na obnovu řízení uvedl, že dva svědkové křivě
vypovídali, jednalo se o účelovou lež, jež měla odvést pozornost soudu. Takto
formulovaný důvod však nemůže založit přípustnost obnovy řízení ve smyslu ust.
§ 228 o. s. ř., když se týká pouze skutkových zjištění, aniž by byly uvedeny
jakékoli skutečnosti, rozhodnutí, nebo důkazy, které žalobce nemohl bez své
viny použít v původním řízení a které by mu mohly přivodit příznivější
rozhodnutí ve věci. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v souladu s názorem
vyjádřeným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo
987/2013, publikovaným pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, když uzavřel, že návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a
žádost o ustanovení zástupce je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, neboť je
patrno, že samotné žalobě na obnovu řízení nemůže být vyhověno. Není tedy ani
důvodné, aby pro dovolací řízení bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních
poplatků a ustanoven zástupce, když je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné
vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování
zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele dle ust. §
241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o
dovolání, Nejvyšší soud podle ust. § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.
řízení o jeho dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. května 2015
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu