25 Nd 243/2024-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: Nejvyšší státní zastupitelství, IČO 49467352, se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: R. J. P., o 15 342 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 381/2023, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 381/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 6.
U Obvodního soudu pro Prahu 6 je pod sp. zn. 6 C 381/2023 vedeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, které spočívá v nákladech řízení, jež žalobkyně zaplatila žalovanému k rukám jeho právního zástupce na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2021, č. j. 6 A 98/2019-31; tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního sudu ze dne 9. 12. 2021, č. j. 6 As 215/2021-28. Poté byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.
10. 2022, č. j. 6 A 98/2019-99, zamítnuta žaloba podaná žalovaným proti rozhodnutí žalobkyně a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. V průběhu nyní vedeného řízení vyšlo najevo, že žalovaný je občanem XY. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný má v České republice majetek, a to pohledávku na vrácení uvedené částky vůči jeho právnímu zástupci, který ovšem proti ní započetl svou pohledávku na odměnu a náhradu nákladů. Proto žalobkyně navrhla postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má sídlo zástupce žalovaného.
Obvodní soud pro Prahu 6 však dospěl k závěru, že existence této pohledávky nebyla v řízení osvědčena a usnesením ze dne 6. 3. 2024, č. j. 6 C 381/2023-22, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „o. s. ř.“). Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.
Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný cizí státní příslušník měl v České republice povolený trvalý pobyt v době od 8. 12. 2009 do 17. 9. 2021, nyní již povolení k pobytu nemá, není známo, kde se zdržuje, na své bývalé adrese poštu nepřebírá a je proti němu vedeno trestní řízení jako proti uprchlému. Pohledávka za právním zástupcem žalovaného je pohledávkou pouze tvrzenou žalobkyní a nezakládá žádný ze zákonných důvodů k určení místní příslušnosti soudu.
Jestliže tedy nelze určit místní příslušnost soudu, rozhodl Nejvyšší soud i s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno a který provedl úkony ke zjištění místa pobytu žalovaného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2024
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu