25 Nd 285/2024-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v exekuční věci oprávněného: město Břeclav, IČO 00283061, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, Břeclav, proti povinné: M. Z., o pověření provedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 485/2024, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 485/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
1. U Okresního soudu v Břeclavi je pod sp. zn. 53 EXE 485/2024 vedeno řízení, v němž je žádáno o pověření Mgr. Marcely Petrošové, soudní exekutorky Exekutorského úřadu Břeclav, provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněného podle vykonatelného příkazu Městského úřadu Břeclav ze dne 13. 8. 2019, č. j. MUBR 140525/2019/HTi. Ze zprávy Ministerstva vnitra bylo zjištěno, že povinná má ukončený pobyt cizince v České republice ke dni 31. 3. 2023.
2. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 17. 5. 2024, č. j. 53 EXE 485/2024-24, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
5. Nejvyšší soud, je-li žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, publikované pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
6. Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož byla podána žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 6. 2024
JUDr. Robert Waltr předseda senátu