NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 25 Nd 372/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v exekuční
věci oprávněné Pojišťovna České spořitelny, a. s., Vienna Insurance Group, se
sídlem Pardubice, náměstí Republiky 115, IČO 47452820, proti povinnému Ľ. F.,
pro 1.859,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp.
zn. 53 EXE 148/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 148/2014 projedná a
rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Soudní exekutor Mgr. Jaromír Franc, se sídlem exekutorského úřadu v Jičíně,
podal Okresnímu soudu v Břeclavi dne 21. 1. 2014 žádost o pověření k provedení
exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1.859,- Kč s příslušenstvím
na podkladě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25. 7.
2012, č.j. 11 EC 423/2010-32.
Usnesením ze dne 5. 3. 2014, č.j. 53 EXE 148/2013-10, Okresní soud v Břeclavi
vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání
odvolání oprávněným bude věc předložena dle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu
soudu České republiky. V odůvodnění uvedl, že z výpisu z centrální evidence
obyvatelstva vyplývá, že povinný na území České republiky adresu nemá a z
evidence ISAS bylo zjištěno, že má trvalý pobyt ve Slovenské republice, že
nařízení exekuce je v pravomoci soudů ČR, že podmínky místní příslušnosti ale
nelze zjistit, a proto musí místně příslušný soud určit Nejvyšší soud.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je
věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do
skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění účinném od
1. 1. 2013 je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má
povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo
pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný
právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého
pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je
právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož
obvodu má povinný majetek.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o.
s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil
svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za
účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný
soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých
soudů k projednání a rozhodnutí věci. Před vydáním rozhodnutí, jímž vyzve k
určení místně příslušného soudu Nejvyšší soud, je soud, u kterého byla podána
žaloba, povinen náležitě zkoumat, zda v případě sporu s mezinárodním prvkem je
dána pravomoc českého soudu, a tento svůj závěr v takovém rozhodnutí (dospěje-
li kzávěru, že pravomoc českých soudů je dána, takže je namístě postup dle § 11
odst. 3 a § 105 o. s. ř.) náležitě odůvodnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, toto a další rozhodnutí Nejvyššího
soudu jsou dostupná na internetových stránkách www.nsoud.cz).
Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti
exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. Z této
zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla
soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo
exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011,
sp. zn. 4 Nd 392/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp.
zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního
soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě
hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). S ohledem na účel
exekučního řízení není případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti
exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má
povinný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 31
Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k
zásadě hospodárnosti tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud,
u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi. Vzal přitom
v úvahu, že předkládající soud je s věcí již seznámen, že exekučním titulem je
rozhodnutí vydané týmž soudem, že tento soud je i soudem dostupným ze Slovenské
republiky, kde je povinný hlášen k trvalému pobytu, a konečně že podle sdělení
oprávněného je adresa povinného v Břeclavi adresou písemného styku uvedenou v
pojistné smlouvě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2014
JUDr. Robert
Waltr
předseda senátu