25 Nd 399/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci
žalobce doc. JUDr. et Ing. P. G., Ph.D., proti žalovaným 1) JUDr. M. K., 2)
České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská
16, 3) Advokátní kanceláři Kříž a Bělina, spol. s r. o., se sídlem Praha 1,
Dlouhá 13, 4) prof. JUDr. J. K., 5) Mgr. M. N., 6) JUDr. T. F., 7) JUDr. D. S.,
o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 48/2010,
o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová,
JUDr. Karel Podolka a JUDr. Romana Vostrejšová nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 299/2012.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 10. 2012, č.j. 37 C 48/2010-54,
ustanovil žalobci podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka JUDr. J. K.
Rozhodnutí odůvodnil tím, že v řízení, vedeném na základě podání ze dne 2. 3.
2010, v němž se žalobce domáhá ochrany osobnosti, uvádí vedle základního
žalobního tvrzení též řadu nesourodých, zmatečných a vulgárních postřehů a
úsudků zcela nesouvisejících s věcí samou a zejména s označenými žalovanými. V
kontextu s jinými podáními žalobce v této věci a s probíhajícím řízením o
způsobilosti žalobce k právním úkonům (vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 5
pod sp. zn. 50 Nc 1114/2011) spatřuje soud pochybnosti o procesní způsobilosti
žalobce, z tohoto důvodu postupoval podle § 29 odst. 3 o. s. ř. a ustanovil
žalobci opatrovníka.
Z odvolání žalobce, doručeného na Městskému soudu v Praze dne 22. 10. 2012, lze
mimo jiné dovodit námitky podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, zejména
JUDr. Karla Podolky, JUDr. Ludmily Říhové, Mgr. Dagmar Javůrkové a JUDr. Romany
Vostrejšové.
Vrchní soud v Praze předložil uvedený spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle
ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř., jelikož první tři shora uvedení soudci jsou
členy senátu 1 Co, kterému přísluší projednání a rozhodnutí dané věci podle
rozvrhu práce, a poslední jmenovaná je členkou zastupujícího senátu 3 Co.
Soudci Vrchní soudu v Praze Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr.
Karel Podolka a JUDr. Romana Vostrejšová ve vyjádření k námitce podjatosti
uvedli, že jim nejsou známy okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich
nepodjatosti, přičemž k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům
nemají žádný vztah. JUDr. Ludmila Říhová navíc uvedla, že žalobce byl
účastníkem řízení v řadě věci, které byly v neveřejném jednání projednány
tamějším vrchním soudem.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z
projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě či je taková pochybnost objektivně posuzováno dána.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 věta
první o. s. ř. nadřízený soud v senátě.
K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že
soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu
na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být
dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům
řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o
okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude
schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud neshledal žádné okolnosti či relevantní
skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti uvedených
soudců Vrchního soudu v Praze. Žalobce v podání neuvádí, v čem konkrétně
spatřuje podjatost jmenovaných soudců. Nejvyšší soud v této souvislosti dodává,
že rozhodování v jiných právních věcech těmito soudci není důvodem pro jejich
vyloučení v projednávané věci (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.)
Jelikož nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení
uvedených soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci,
nebylo námitce podjatosti, která vyplývá z podání žalobce, vyhověno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2012
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu