25 Nd 40/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci
konkurzu na majetek dlužnice ČOVS, a. s., se sídlem v P., zastoupené advokátem,
o návrhu věřitelky ČO banky, a. s., se sídlem v P., na prohlášení konkurzu,
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 K 55/2000 a u Vrchního soudu v
Olomouci pod sp. zn. Nco 123/2001, o návrhu dlužnice na vyloučení soudců
Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. M. J. a JUDr. A. H. nejsou
vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci
pod sp. zn. Nco 123/2001.
V řízení o návrhu věřitelky ČO banky, a. s., se sídlem v P., na
prohlášení konkursu na majetek dlužnice vedeném u Krajského soudu v Brně pod
sp. zn. 28 K 55/2000, učinila dlužnice poté, co vznesla „námitku podjatosti
všech soudců Krajského soudu v Brně zabývajících se konkurzními věcmi“ a spis
byl předložen k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci, telefaxovým podáním ze
dne 21. 2. 2001, jehož prvopis byl doručen Vrchnímu soudu v Olomouci dne 22. 2.
2001, návrh „na vyloučení všech soudců Vrchního soudu v Olomouci zabývajících
se podle rozvrhu práce konkurzními věcmi“. Důvod podjatosti těchto soudců
spatřuje dlužnice v „trvající nepřátelské a neobjektivní publicitě dlužnice v
tisku a dalších hromadných sdělovacích prostředcích, která vytváří dojem
existence stavu úpadku dlužnice, znemožňuje nezávislé posouzení návrhu na
zahájení řízení v této konkrétní konkurzní věci, stejně jako i objektivní a
nestranné posouzení námitky podjatosti všech soudců Krajského soudu v Brně“.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2001, č. j. 28 K 55/2000 – 247,
doručeným dlužnici dne 14. 11. 2001, byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů
od doručení tohoto usnesení doplnila své podání ze dne 21. 2. 2001 tím, že
uvede, proti kterým soudcům Vrchního soudu v Olomouci námitka podjatosti
směřuje, v čem je spatřován u každého ze soudců důvod pochybnosti o jeho
podjatosti, na základě jaké skutečnosti se dne 20. 2. 2001 o důvodech
pochybnosti dozvěděla a jakými důkazy je hodlá prokazovat, jinak nebude možné k
námitce podjatosti přihlédnout.
2
V telefaxovém podání ze dne 20. 11. 2001, doplněném prvopisem doručeným
Krajskému soudu v Brně dne 21. 11. 2001, dlužnice uvedla, že námitka podjatosti
vznesená podáním dlužnice ze dne 21. 2. 2001 směřuje vůči soudcům Vrchního
soudu v Olomouci JUDr. M. J. a JUDr. A. H. O důvodech pochybnosti o
nepodjatosti obou jmenovaných soudců se dlužnice dozvěděla dne 20. 2. 2001, kdy
„byla provedena lustrace tisku a jiných hromadných sdělovacích prostředků“,
přičemž tyto důvody jsou „dány způsobilostí nepřátelské a neobjektivní
publicity dlužnice v tisku a v jiných sdělovacích prostředcích ovlivnit
nestrannost posouzení této konkurzní věci ze strany konkrétního soudce Vrchního
soud v Olomouci“. K těmto tvrzením dlužnice navrhla provedení důkazu listinami
– fotokopiemi článků uveřejněných v novinách, které ke svému podání připojila,
a dále navrhla provést důkaz výslechem svědka JUDr. Ing. Z. Z., předsedy
představenstva dlužnice, který může „osvědčit nepřátelskou a neobjektivní
publicitu dlužnice v tisku a v jiných hromadných sdělovacích prostředcích“.
Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) dospěl
k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají
podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich
poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o
jejich nepodjatosti (§ 15a odst.1 věta první, § 14 odst.1 o.s.ř., které je
třeba v konkursním řízení ve smyslu ustanovení § 66a odst.1 zákona č. 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů použít přiměřeně).
Z vyjádření předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. M. J. vyplývá, že k
věci, k účastníkům řízení ani jejich zástupců nemá žádný vztah a nejsou mu
známy žádné skutečnosti, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodovaní
dané věci. S obsahem novinových článků, na které dlužnice poukazuje, se
seznámil teprve poté, co dlužnice na výzvu soudu založila jejich fotokopie do
spisu podáním z 20. 11. 2001. Dále uvedl, že v žádném případě se při výkonu
své funkce nenechá ovlivňovat veřejným míněním a sdělovacími prostředky.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. A. H. ve svém vyjádření k
námitce podjatosti uvedla, že k věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům
nemá žádný vztah a nejsou jí známy skutečnosti, pro které by byla z
projednávání a rozhodování této věci vyloučena. Novinové články, které dlužnice
předložila, doposud nečetla.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z
projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se
zákonem nezaujatě a spravedlivě.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné
dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v
Olomouci JUDr. M. J. a JUDr. A. H. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům
ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný vztah (§ 14
odst.1 o.s.ř.). Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců není
ani okolnost, že ve veřejných sdělovacích prostředcích byly dne 1. 2. 2001, 2.
2. 2001, 19. 2. 2001 a 20. 2. 2001 uveřejněny články, které jsou podle názoru
dlužnice neobjektivní a vůči ní nepřátelské, neboť mínění novinářů nemůže
uvedeným soudcům bránit v tom, aby věc projednali a rozhodli v souladu se
zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Nejvyšší soud ČR proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. M. J.
a JUDr. A. H. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto
soudu pod sp. zn. pod sp. zn. Nco 123/2001. Protože nebylo prováděno
dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné dlužnicí rozhodnuto bez
nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2002
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu