Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Nd 442/2025

ze dne 2025-09-23
ECLI:CZ:NS:2025:25.ND.442.2025.1

25 Nd 442/2025-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Roberta Waltra v exekuční věci oprávněné: O2 Czech Republic, a. s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, proti povinné: E. M., o pověření vedením exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 950/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 950/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

1. U Obvodního soudu pro Prahu 5 je pod sp. zn. 36 EXE 950/2025 vedeno exekuční řízení, v němž soudní exekutorka Mgr. Lenka Černošková se sídlem exekutorského úřadu Dolní 71, 796 01 Prostějov, navrhla, aby byla pověřena vedením exekuce na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněné podložené exekučním titulem – rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 2. 2015, č. j. ČTÚ-206 152/2012-638/III.vyř.-PoK. V průběhu řízení bylo zjištěno pouze, že povinná neprochází v informačním systému základních registrů a že v současné době není v evidencích cizineckého informačního systému hlášena k pobytu. Naposledy byla hlášena k pobytu na území ČR od 5. 10. 2007 do 16. 12. 2009 na adrese XY. Usnesením ze dne 2. 6. 2025, č. j. 36 EXE 950/2025-13, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu.

2. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

3. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

4. Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“ plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sb. rozh. obč.).

5. Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno a který provedl v řízení prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 9. 2025

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu