25 Nd 570/2024-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v exekuční věci oprávněného: ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Pardubice, IČO 45534306, proti povinným: 1) E. C., státní příslušník XY, t. č. ve věznici Plzeň, Klatovská 202, Plzeň, a 2) D. P., státní příslušník XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 EXE 1289/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 EXE 1289/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Blansku.
Dne 5. 11. 2024 podala soudní exekutorka Mgr. Marcela Petrošová návrh, aby byla pověřena provedením exekuce vůči povinným pro částku 656.924 Kč. Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 19. 11. 2024, č. j. 9 EXE 1289/2024-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Okresní soud zjistil, že povinní nemají ani neměli v době zahájení exekučního řízení místo pobytu v České republice, ani není zřejmé, že by zde měli majetek. Z lustrace nevyplynulo žádné místo pobytu, pouze jejich adresy v XY. Aktuálně je povinný 1) ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň.
Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikovaná pod č. 4/2013 a 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení místní příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, provedl v řízení prvotní úkony a jenž vydal exekuovaný rozsudek proti povinným.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 2. 2025
JUDr. Robert Waltr předseda senátu