25 Nd 575/2025-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: Forza Transport s.r.o., IČO 06689311, se sídlem Královická 1607/54, 100 00 Praha 10, zastoupená Mgr. Michalem Hubáčkem, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 109/1, 602 00 Brno, proti žalované: INNOFILM s.r.o., IČO 02459353, se sídlem Olšanská 55/5, 130 00 Praha 3, o zaplacení 45 859 Kč s příslušenstvím a 937,75 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 162/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 162/2025 se nepřikazuje Okresnímu soudu ve Zlíně.
1. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 se žalobkyně domáhá přiznání shora uvedených částek s odůvodněním, že na základě objednávek žalované zajistila mezinárodní přepravu zboží, avšak žalovaná sjednanou cenu neuhradila.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 6. 8. 2025 navrhla přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti. Svůj návrh odůvodnila tím, že zákonná konstrukce místní příslušnosti je postavena na principu maximálního vyhovění žalovanému jako účastníku řízení, do jehož práv je podáním žaloby zasahováno. Sídlo žalované je pouze formální, provozovna i faktické těžiště výkonu její podnikatelské činnosti se nachází v Napajedlech a v případě přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně by jí vznikaly podstatně nižší náklady řízení.
3. Žalobkyně s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasila, neboť návrh není odůvodněn žádnými závažnými a mimořádnými skutečnostmi. Žalovaná je podnikající právnickou osobou a musela si být vědoma souvislostí spojených s volbou místa sídla. Návrh na delegaci považuje za nedůvodný a zcela účelový.
4. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikáže-li soud věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2001, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností.
8. Žalovaná však žádné mimořádné okolnosti, pro které by měla být věc přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, neuvádí. Tvrzená formálnost zapsaného sídla žalované ve veřejném rejstříku, existence její provozovny a faktický výkon podnikatelské činnosti v obvodu Okresního soudu ve Zlíně takovými skutečnostmi samy o sobě nejsou. Obecně totiž platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, a ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Nelze přehlédnout, že při vyhovění návrhu by se dostupnost soudu zhoršila pro žalobkyni, která s návrhem nesouhlasí.
9. Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně nevyhověl a věc mu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 10. 2025
JUDr. Robert Waltr předseda senátu