25 Nd 578/2025-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: GRANITOL akciová společnost, IČO 00012114, se sídlem Partyzánská 464, 793 05 Moravský Beroun, zastoupená JUDr. Miluší Calábkovou, advokátkou se sídlem Jiráskova 1215/17, 784 01 Litovel, proti žalované: INNOFILM s.r.o., IČO 02459353, se sídlem Olšanská 55/5, 130 00 Praha 3, o 353 955,52 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 12/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 12/2025 se nepřikazuje Okresnímu soudu ve Zlíně.
V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 se žalobkyně domáhá přiznání shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě kupní smlouvy ze dne 19. 3. 2024 dodala žalované objednané zboží, avšak žalovaná poté, co uznala svůj dluh, zaplatila pouze první splátku. Žalovaná ve vyjádření ze dne 26. 8. 2025 navrhla přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti. Svůj návrh odůvodnila tím, že zákonná konstrukce místní příslušnosti je postavena na principu maximálního vyhovění žalovanému jako účastníku řízení, do jehož práv je podáním žaloby zasahováno.
Sídlo žalované je pouze formální, provozovna i faktické těžiště výkonu její podnikatelské činnosti se nachází v XY a v případě přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně by jí vznikaly podstatně nižší náklady řízení. Žalobkyně s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu ve Zlíně nesouhlasila s tím, že jednání žalované je očividně obstrukční, se snahou oddálit platbu za převzaté zboží co nejdále. Jestliže má žalovaná provozovnu na Moravě, je otázkou, proč si do obchodního rejstříku zapsala sídlo firmy na adresu v Praze.
Návrh na delegaci považuje za nedůvodný. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl.
38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností.
Žalovaná však žádné mimořádné okolnosti, pro které by měla být věc přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, neuvádí. Tvrzená formálnost zapsaného sídla žalované ve veřejném rejstříku, existence její provozovny a faktický výkon podnikatelské činnosti v obvodu Okresního soudu ve Zlíně takovými skutečnostmi samy o sobě nejsou. Nejvyšší soud opakovaně rozhodl, že okolnosti spočívající v tom, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.
11. 2009, sp. zn.
4 Nd 368/2009, ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). S ohledem na citovanou judikaturu nelze okolnosti uváděné žalovanou považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., neboť není dán podklad pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u místně příslušného soudu. Proto Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný a věc Okresnímu soudu ve Zlíně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2025
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu