25 Nd 623/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců
JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci manželky: S. L., a
manžela: T. L., o společném návrhu manželů na rozvod manželství, vedené u
Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 15 C 241/2025, o určení místní
příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 15 C 241/2025 projedná a
rozhodne Okresní soud Praha-východ.
1. Okresní soud v Mělníku předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp.
zn. 15 C 241/2025 k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) o tom, který soud věc projedná
a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit
příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit. Učinil tak poté, co svým
usnesením ze dne 30. 9. 2025, č. j. 15 C 241/2025-17, vyslovil svou místní
nepříslušnost. V odůvodnění uvedl, že manželé nikdy netvořili plnohodnotnou
společnou domácnost. Manžel bydlel na adrese XY, (tj. v obvodu Okresního soudu
ve Znojmě) a manželka na adrese XY (tj. v obvodu Okresního soudu Praha-východ).
Na těchto adresách se manželé zdržují dosud. Proto okresní soud dovodil, že v
projednávané věci není dána jeho místní příslušnost, neboť žádný z manželů nemá
v obvodu tohoto soudu bydliště a vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o
společný návrh na rozvod manželství, nelze ani posoudit, zda je ve věci dána
místní příslušnost Okresního soudu Praha-východ nebo Okresního soudu ve Znojmě.
2. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
3. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci
soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze
zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních,
(dále jen „z. ř. s.“) pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo
měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu
tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný
obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani
takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
5. Podle § 384 odst. 1 z. ř. s. řízení je možné zahájit jen na návrh
jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez
zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej
odmítne.
6. V projednávané věci podali manželé návrh na rozvod manželství jako
společný, přičemž v návrhu uvedli, že spolu nežijí (tj. nevedou manželské ani
rodinné společenství ani společnou domácnost) již od roku 2023. V reakci na
usnesení ze dne 12. 9. 2025, č. j. 15 C 241/2025-7, manželka sdělila, že s
manželem po svatbě nikdy netvořili plnohodnotnou společnou domácnost. Manžel
bydlel ve své chatě, kde má trvalý pobyt, a ona bydlela se svými dětmi a matkou
v bytě, kde má ona trvalý pobyt. Za manželem jezdila jen na víkendy. Manžel na
usnesení nereagoval.
7. Vzhledem k tomu, že soud posuzoval svou místní příslušnost v době
bezprostředně po podání návrhu na rozvod manželství, činil tak pouze na základě
skutečností uvedených v tomto návrhu a přiložených dokumentů.
8. Není-li tu soudu, v jehož obvodu by měli manželé poslední společné
bydliště a v jehož obvodu by alespoň jeden z manželů dosud bydlel, stává se
dále místně příslušným obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení
řízení (což je v dané věci vyloučeno povahou společně podaného návrhu) a není-
li ani takového soudu, pak je příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh
na zahájení řízení o rozvod podal. Lze tedy uzavřít, že ačkoliv je pravomoc
soudů České republiky pro řízení o rozvod manželství v této věci dána, nelze
jen na základě výše nastíněných procesních pravidel o určení místní
příslušnosti bez dalšího určit soud, který by mohl návrh projednat.
9. Z odborné literatury vyplývá, že pokud ke dni zahájení řízení nebydlí
v obvodu soudu určeného podle posledního společného bydliště ani jeden z
manželů, je primárně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal,
teprve poté případně navrhovatele. Podají-li manželé společný návrh (§ 384 z.
ř. s.), jsou oba navrhovateli, a nebydlí-li spolu, pak může být obecným soudem
ten, v jehož obvodu bydlí jeden či druhý, tj. kterýkoliv z nich (srov. Jirsa,
J. a kol. Občanské soudní řízení. Zákon o zvláštních řízeních soudních:
soudcovský komentář. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023. Dostupný v ASPI –
komentář k § 383 z. ř. s.).
10. Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu, proto rozhodl podle § 11
odst. 3 o. s. ř. tak, že věc vedenou u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 15
C 241/2025, projedná a rozhodne Okresní soud Praha-východ.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2025
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu