26 Cdo 1066/2023-208
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce Společenství vlastníků tř. Svornosti 824/29, Olomouc, se sídlem v Olomouci, Nová Ulice, tř. Svornosti 824/29, IČO 25895419, zastoupeného Mgr. Michalem Klusákem, advokátem se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, proti žalovanému statutárnímu městu Olomouc, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 583, IČO 00299308, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 24 C 37/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soud v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 3. 11. 2022, č. j. 69 Co 241/2022-179, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 3. 11. 2022, č. j. 69 Co 241/2022-179, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2022, č. j. 24 C 37/2020-139, ve výrocích o věci samé, kterými zamítl žalobu na určení, že žalovaný je výlučným vlastníkem tam specifikované vodovodní přípojky a že chodba nouzového výlezu včetně šachty a poklopu, které přiléhají k budově č. p. XY v k. ú. XY, obec XY, jsou součástí
pozemku p. č. XY v k. ú. XY, obec XY, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů (jejich výši); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dovolání žalobce, jež podle obsahu směřovalo proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu v části týkající se určení vlastnictví vodovodní přípojky, Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení § 237 o.
s. ř.
Dovolatel odůvodnil přípustnost dovolání tím, že napadené rozhodnutí „závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe“. V dovolání však neoznačil žádná rozhodnutí dovolacího soudu, od kterých se měl odvolací soud při právním posouzení věci odchýlit; tento údaj (ať již v jakékoliv formě) nelze zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovolatel tak pouze polemizuje s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu, aniž by vymezil přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o
návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 5. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu