Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 1104/2019

ze dne 2019-08-28
ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.1104.2019.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v

právní věci žalobkyně ZIEGLER ZZ s. r. o., se sídlem v Praze 3, Husitská 48/50,

IČO 25707311, zastoupené Mgr. Emilem Doleželem, advokátem se sídlem v Praze,

Jana Masaryka 252/6, proti žalované městské části Praha 4, se sídlem v Praze 4,

Antala Staška 2059/80b, IČO 00063584, zastoupené Mgr. Jakubem Urbánkem,

advokátem se sídlem v Praze 6, Hošťálkova 852/46, o zaplacení 2.031.771 Kč s

příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 61/2010,

o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu

2018, č. j. 16 Co 309/2018-721, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 8. 11. 2018, č. j. 16 Co

309/2018-721, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního

stupně) ze dne 18. 6. 2018, č. j. 27 C 61/2010-692, kterým rozhodl, že

zpětvzetí žaloby, které učinila žalobkyně při jednání dne 7. 6. 2018, je

neúčinné a že v řízení bude pokračováno. Shodně se soudem prvního stupně

zjistil, že odvolací soud rozsudkem ze dne 24. 5. 2016, č. j. 16 Co

143/2016-581, ve znění usnesení ze dne 13. 7. 2016, č. j. 16 Co 143/2016-596,

mimo jiné potvrdil výroky rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 10. 2015, č.

j. 27 C 61/2010-510, ve znění usnesení ze dne 3. 2. 2016, č. j. 27 C

61/2010-541, kterými uložil žalované zaplatit žalobkyni 2.031.771 Kč s tam

specifikovaným (zákonným) úrokem z prodlení, dále jí uložil zaplatit náklady

řízení státu, ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu k žalované změnil

jejich výši a rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou.

K dovolání žalované však Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 9. 11. 2017, č. j. 26

Cdo 5136/2016-643, rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu

řízení. Po rozhodnutí odvolacího soudu, předtím, než byl pravomocný rozsudek

odvolacího soudu zrušen dovolacím soudem, žalovaná plnila žalobkyni a toto

plnění bylo důvodem, proč v dalším řízení po vrácení věci Nejvyšším soudem (u

jednání dne 7. 6. 2018) žalobkyně vzala žalobu zpět. Ztotožnil se i s jeho

závěrem, že s ohledem na ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není

zpětvzetí žaloby účinné.

Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není podle § 237 o. s. ř.

přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že v dané věci byly splněny podmínky

pro aplikaci ustanovení § 96 odst. odst. 6 o. s. ř., je v souladu s judikaturou

dovolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, sp.

zn. 20 Cdo 3958/2018), od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané

věci. Toto ustanovení nedává soudu možnost zvážit, zda rozhodne, že zpětvzetí

žaloby je neúčinné či zda řízení zastaví, ale v situaci, kdy jsou splněny

předpoklady v něm uvedené (jak tomu bylo v projednávané věci), mu ukládá

rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí žaloby.

Důvodná není ani námitka dovolatelky, že ustanovení § 96 odst. 6 o. s. ř. je v

rozporu s ústavním pořádkem - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2019,

sp. zn. 32 Cdo 1063/2019, od jehož závěrů rovněž není důvod se odchýlit.

Poukazuje-li dovolatelka na rozpor napadeného rozhodnutí s judikaturou

dovolacího soudu (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia

Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011, a usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1792/99), přehlíží, že tato

rozhodnutí byla vydána před účinností zákona č. 296/2017 Sb., kterým bylo

ustanovení § 96 odst. 6 do občanského soudního řádu vloženo.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.

odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta

druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 8. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu