Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 1311/2014

ze dne 2014-05-28
ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1311.2014.1

26 Cdo 1311/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v

exekuční věci oprávněné JUDr. M. C., zastoupené Mgr. Darinou Čunderlíkovou,

advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská 650/23, proti povinnému J. M., pro

22.320,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v

Havířově pod sp. zn. 128 Nc 1208/2007, o dovolání povinného proti usnesení

Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2013, č. j. 10 Co 716/2013-136,

Dovolání se odmítá.

Povinný napadl včasným dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.

10. 2013, č. j. 10 Co 716/2013-136, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v

Karviné – pobočky v Havířově ze dne 26. 8. 2013, č. j. 128 Nc 1208/2007-127,

jímž byla zamítnuta žádost povinného o osvobození od soudních poplatků a

ustanovení zástupce.

Dovolatel sice není v dovolacím řízení zastoupen advokátem a sám rovněž nemá

právnické vzdělání (srovnej § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského

soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - viz čl. II bod 2. zákona č.

293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.”), povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání

směřuje, však vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky

povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí v

dovolacím řízení. Za situace, kdy předmětem dovolacího přezkumu je rozhodnutí,

jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů a

osvobození od soudních poplatků (§ 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř.), by trvání na

podmínce povinného zastoupení vedlo k vlastnímu popření cíle, jenž účastník

podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu dovolacího řízení, v němž

má být zkoumán závěr o tom, že účastník nemá právo na ustanovení zástupce,

resp. osvobození od soudních poplatků (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne

28. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 609/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura

číslo 10, ročníku 1997, pod číslem 97); z takového dovolání se ani neplatí

soudní poplatek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn.

29 Cdo 1031/2014).

Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) je zřejmé, že dovolatel nezpochybňuje

(ne)splnění podmínek pro ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. a

(ne)osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. Jeho námitky se

vztahují jen k věci samé (k nařízení exekuce), aniž by uváděl, které závěry

odvolacího soudu týkající se neosvobození od soudních poplatků a neustanovení

zástupce považuje za nesprávné.

Dovolání má tak vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a proto ho

Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a

násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /

exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. května 2014

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu