26 Cdo 1361/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně M. L., zastoupené advokátem, proti žalovanému V. N., zastoupenému advokátem, o zrušení práva společného nájmu k družstevnímu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 13 C 139/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2005, č.j. 12 Co 124/2005-180, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. 5. 2004, č.j. 13 C 139/2003-161, ve spojení s usnesením ze dne 21. 10. 2004, č.j. 13 C 139/2003-170, zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu č. 1, sestávajícímu ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství o velikosti 68,6 m2, v prvním patře domu č.p. 1224 v P., K., Š. ul. 1, určil žalobkyni výlučnou nájemkyní a členkou družstva a žalovanému uložil byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do patnácti dnů od zajištění
náhradního bytu; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, které vzal zpět. Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 29. 3. 2005, č.j. 12 Co 124/2005-180, odvolací řízení zastavil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu – a to jen proti výroku o nákladech řízení – podal žalovaný (zastoupen advokátem) včasné dovolání, v němž navrhl, aby napadený výrok byl zrušen.
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V dané věci byl dovoláním napaden výrok usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., z něhož ji zřejmě dovozuje dovolatel.
Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé; tím však usnesení o nákladech řízení není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2002, pod pořadovým číslem 88).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2006
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu