Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 1393/2024

ze dne 2025-09-16
ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.1393.2024.1

26 Cdo 1393/2024-208

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce F. H., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Lerchem, advokátem se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany 167/2, proti žalovaným 1) B. Ch., a 2) D. Ch., zastoupeným Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem v Domažlicích, náměstí Míru 40, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 124/2023, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 Co 280/2023-150, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Ing. Jana Lercha, advokáta se sídlem v Plzni, Bedřicha Smetany 167/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 Co 280/2023-150, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech (soud prvního stupně) ze dne 25. 9. 2023, č. j. 5 C 124/2023-124, jímž uložil žalovaným vyklidit pozemek p. č. st. XY v k. ú. XY, obec XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, zapsaný na LV č. XY vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště XY, a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 58.513,46 Kč; současně jim uložil zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 29.621 Kč.

2. Rozsudek odvolacího soudu napadli žalovaní dovoláním.

3. Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu není podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, neboť otázku, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

4. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti (její části) sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), má být až poslední možností – ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona – viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení § 2 odst. 3, § 8 o. z. – srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3382/2017).

5. Odvolací soud nezjistil žádné okolnosti, které by vedly k závěru, že ze strany žalobce domáhajícího se vyklizení žalovaných jde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy; dovolateli uváděné skutečnosti (jejich věk a zdravotní stav, které nijak blíže nespecifikovali) by stěží mohly být samy o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby. Jeho úvaha tak (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) není zjevně nepřiměřená, přitom právě jen v případě její zjevné nepřiměřenosti by ji bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit (viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 652/2013, uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

6. Námitka dovolatelů, že odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že zpochybňují vlastnické právo žalobce a podali žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy, není důvodná, neboť odvolací soud zjistil, že jejich žaloba již byla pravomocně zamítnuta (rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 8. 2021, č. j. 65 ICm 3808/2020-131 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 11. 2022, č. j. 103 VSPH 831/2021-168) a podané dovolání nemá odkladný účinek.

7. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 9. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu