26 Cdo 1611/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Erste Leasing, a. s., se sídlem ve Znojmě, Horní náměstí 264/18, IČO 16325460, zastoupené JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Kpt. Jaroše 1932/13, adresou pro doručování ve Znojmě, Mariánské náměstí 965/6, proti povinným 1) Duarte Business, a. s., se sídlem v Praze 6, Bělohorská 688/165, IČO 24822485, a 2) Ing. R. P., oběma zastoupeným JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem v Brně, Zábrdovická 15/16, pro 4.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex 56355/12, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2014, č. j. 16 Co 469/2014-283,
Dovolání povinných se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, č. j. 16 Co 469/2014-283, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 12. 9. 2014, č. j. 103 Ex 56355/12-244, o provedení elektronické dražby nemovité věci, odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále „o. s. ř.“ (viz čl. II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), neboť podání neobsahuje vymezení některého z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v § 237 o. s. ř. a trpí tak vadou (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), kterou již po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 o. s. ř.) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Dovolatelé sice specifikovali důvod dovolání tvrzením o prodeji zástavy, která brání provedení dražby exekučně postižených nemovitých věcí (§ 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.), v případě předpokladu přípustnosti dovolání pouze obecně - a tudíž nepostačujícím způsobem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné po č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). - konstatovali, že „je dána“ s odkazem na ustanovení § 237 o. s. ř. a s dovětkem, že „dovolání není nepřípustné ve smyslu § 238“. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nemůže být dovolateli uplatněný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu (§ 243 písm. a) o. s. ř.) důvodný, o čemž dovolací soud zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. května 2015
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu