Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 1818/2004

ze dne 2004-10-06
ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.1818.2004.1

26 Cdo 1818/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce statutárního města O. – městského obvodu O., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému J. K., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 C 348/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. září 2003, č.j. 42 Co 459/2003-37, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. září 2003, č.j. 42 Co 459/2003-37, potvrdil rozsudek ze dne 22. listopadu 2001, č.j. 36 C 348/2001-8, kterým Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) uložil žalovanému povinnost vyklidit byt č. 16 v domě č. p. 446, č. or. 151, O., I. kategorie, ve 3. podlaží, sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, vyklizený byt předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku,

a dále zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení; odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím soudu prvního stupně dne 25. 11. 2003 dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas (v zákonné dvouměsíční lhůtě od doručení napadeného rozsudku), osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), že však nejsou dány procesní podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle § 241 odst. 1 a 4 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo (v rozsahu oprávnění stanoveného notářským řádem) notářem, jímž musí být dovolání též sepsáno; to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno v dovolacím řízení pokračovat a o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Žalovaný, který je fyzickou (přirozenou) osobou, tj. člověkem (a nikoli, jak se mylně domnívá, osobou právnickou, tedy fiktivně vytvořeným právním subjektem ve smyslu § 18 občanského zákoníku, mezi něž patří např. obchodní společnosti, družstva, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy apod.), nebyl zastoupen advokátem ani notářem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sám měl právnické vzdělání. Proto byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. dubna 2004, č.j. 36 C 348/2001-54, aby si ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, případně aby doložil, že má právnické vzdělání; současně byl poučen o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Výzvu i poučení lze považovat za obsahově správné, byť soud prvního stupně v odůvodnění citovaného usnesení citoval ustanovení § 240 o.s.ř. ve znění před účinností novely č. 120/2004 Sb. Přestože uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno dne 12. 5. 2004 (viz dodejku na č. listu 55 verte spisu), dosud této výzvě nevyhověl. V podání ze dne 24. 5. 2004 pouze vyjádřil názor, že úspěšným absolvováním maturitní zkoušky na Vyšší průmyslové škole technického směru v r. 1978 v O. V. je „současně právnickou osobou s právnickým vzděláním“ a dodal, že právní zastoupení u soudního jednání nepožaduje.

Z výše uvedeného vyplývá, že zmíněná podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 a 4 o.s.ř. nebyla přes soudem prvního stupně provedené opatření do dnešního dne splněna. Argumentace žalovaného je nepřiléhavá, neboť právnickým vzděláním je míněno vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě některé univerzity se sídlem v České (či bývalé Československé) republice, případně obdobné nostrifikované zahraniční vzdělání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 25/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Okolnost, že žalovaný o právní zastoupení nežádá, není rozhodná, neboť povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je stanoveno zákonem.

Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené procesní podmínky podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo proti žalovanému, který zavinil zastavení dovolacího řízení (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. října 2004

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu