Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 1845/2018

ze dne 2018-07-18
ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.1845.2018.1

26 Cdo 1845/2018-209

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a/ Bytového družstva Podhajská pole, se sídlem v Praze 8 – Bohnicích, Čimická 767/92, IČO: 29138345, a b/ M. S., P., zastoupených Mgr. Janem Švárou, advokátem se sídlem v Praze 5, Duškova 164, proti žalovanému Z. G., P., zastoupenému JUDr. Janem Kačerem, advokátem se sídlem ve Zdíkově 185, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 123/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 370/2017-168, t a k t o:

Dovolání se odmítá.

V řízení o vyklizení tam označeného bytu Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 10. května 2017, č. j. 29 C 123/2014-160, zastavil řízení o (dalším) návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků za podané odvolání (proti vyhovujícímu rozsudku téhož soudu ze dne 4. června 2015, č. j. 29 C 123/2014-91) a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 370/2017-168, odvolání žalovaného proti citovanému usnesení soudu prvního stupně odmítl a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti citovanému usnesení odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 /viz čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb./ – dále opět jen „o.s.ř.“), neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o.s.ř. a tudíž dovolání není ve smyslu § 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř. přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, uveřejněné pod č. 62/2014 časopisu Soudní judikatura).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 7. 2018

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu