26 Cdo 2074/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce H. m. P.,
proti žalovanému M. E., o zaplacení 60.830,- Kč a zaplacení smluvní pokuty
47.318,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.
zn. 12 C 108/2000, o dovolání žalované proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 17. ledna 2001, č.j. 14 Co 3/2001-69, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 17. ledna
2001, č.j. 14 Co 3/2001-69, odmítl jako opožděné odvolání žalovaného proti
rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 (soudu I. stupně) ze dne 10. října 2000,
č.j. 12 C 108/2000-47, jímž tento soud výrokem I. připustil změny žaloby
provedené podáními žalobce ze dne 20.5.1999, ze dne 28.4.1999 a ze dne
18.5.2000; výrokem II. určil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 112.278,- Kč
s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 9.370,- Kč od 30.9.1996 do
zaplacení, z částky 25.550,- Kč od 30.6.1997 do zaplacení, z částky 25.550,- Kč
od 30.6.1998 do zaplacení a z částky 4.130,- Kč od 28.2.1999 do
zaplacení a náklady řízení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku;
výrokem III. žalobu částečně zamítl, a to ohledně návrhu, aby žalovaný
byl uznán povinným zaplatit žalobci další 3% úroky z prodlení. Odvolacím soudem
bylo současně rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 12. února
2001, podal žalovaný dovolání, které bylo dne 19. března 2001 doručeno soudu I.
stupně.
Soud I. stupně usnesením ze dne 21.3.2001 vyzval žalovaného, aby ve
stanovené lhůtě odstranil vady dovolání, t.j. nedostatek povinného zastoupení
advokátem, včetně předložení dovolání sepsaného advokátem.
Podáním ze dne 17. července 2001, doručeným soudu I. stupně dne 18.
července 2001, vzal žalovaný dovolání zcela zpět se zdůvodněním, že se rozhodl
dlužnou částku zaplatit.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první
(Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím
odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1.
lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních
předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li
napadené rozhodnutí vydáno dne 17.1.2001 s tím, že řízení bylo provedeno podle
dosavadních předpisů, dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou
zákonem č. 30/2000 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř. vezme - li dovolatel dovolání
zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Vyplývá - li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez
dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, rozhodl dovolací
soud v důsledku zpětvzetí dovolání tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto
usnesení.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b
odst. 4, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a skutečností,
že žalobci v řízení o dovolání žádné náklady, na jejichž
náhradu by jinak měl proti žalovanému právo, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2001
JUDr. Michal Mikláš , v.r.
předseda senátu