26 Cdo 2180/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně O., a.s., člen koncernu K. I., a.s., adresa pro doručování O., a.s., člen koncernu K. I., a.s., proti žalovaným 1) K. P., a 2) E. P., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 17 C - 38 C 290/2002, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. června 2004, č.j. 42 Co 302/2004-39, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) usnesením ze dne 15. 6. 2004, č.j. 42 Co 302/2004-39, odmítl odvolání prvního žalovaného proti rozsudku pro zmeškání ze dne 3. 12. 2003, č.j. 17 C - 38 C 290/2002-27, kterým Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) uložil žalovaným vyklidit do patnácti dnů od právní moci rozsudku byt č. 4, I. kategorie o velikosti 1+2 s příslušenstvím v domě č.p. 2152 v M. O. a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalovaný přes výzvu soudu prvního stupně neodstranil vady podaného odvolání, pro které nebylo možno v řízení pokračovat, a proto bylo odvolání podle § 211 a § 43 odst. „3“ (správně odst. 2) o.s.ř. odmítnuto.
V podání označeném jako „Odpor proti usnesení“, které je podle obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř. ) dovoláním, první žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku.
V posuzované věci žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a v § 239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože nejde o žádný z případů v citovaných ustanoveních uvedených.
Nejvyšší soud proto dovolání prvního žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se zabýval otázkou advokátního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o.s.ř. )
Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči dovolateli.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 30. března 2005
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu