26 Cdo 2307/2024-430
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce Z. B., zastoupeného JUDr. Bc. Jiřím Štumarem, advokátem se sídlem v Plzni, Plovární 478/1, proti žalovanému Společenství vlastníků XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, o 54.250 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 11 C 131/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 Co 208/2023-352, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.600 Kč, k rukám JUDr. Bc. Jiřího Štumara, advokáta se sídlem v Plzni, Plovární 478/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
2. K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni (soud odvolací) rozsudkem ze dne 1. 2. 2024, č. j. 14 Co 208/2023-352, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v rozsahu částky 27.125 Kč s úroky z prodlení tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku žalobci s tam specifikovanými úroky z prodlení (výrok I), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu úroků z prodlení před 9. 4. 2022 a v rozsahu zbylé částky 27.125 Kč s úroky z prodlení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).
3. Žalovaný rozsudek odvolacího soudu napadl dovoláním výslovně v celém jeho rozsahu.
4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
5. V rozsahu, kterým je napadán výrok II rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do úroků z prodlení před 9. 4. 2022 a v rozsahu částky 27.125 Kč s úroky z prodlení (kde se žalobce domáhal přiznání pokuty za nemožnost nahlédnout do podkladů vyúčtování pro rok 2017) je dovolání žalovaného subjektivně nepřípustné.
6. K podání dovolání je totiž subjektivně oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v usnesení ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněném pod č. 28 v časopise Soudní judikatura 3/1998, v rozsudku ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, či v usnesení ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3324/2013).
7. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
8. Jestliže byl dovoláním napaden měnící výrok I v rozsahu částky 27.125 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, není dovolání žalovaného podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Jedná se o nárok se samostatným skutkovým základem mající původ v žalobcem tvrzeném nároku na pokutu za nepředložení řádného vyúčtování za rok 2017, který nepřevyšuje 50.000 Kč.
9. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 a § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř o. s. ř. odmítl.
10. Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
11. Dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu výslovně v celém rozsahu. Dovolací soud však zastává [s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.)] názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Navíc dovolání proti tomuto výroku by ani nebylo přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. 12. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 19. 11. 2024
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu