USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobce Bytového družstva XY, zastoupeného JUDr. Ivou Petrovou, advokátkou se sídlem v Brně, Skopalíkova 1144/11, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Rašínovo nábřeží č. 390/42, IČO 69797111, o zaplacení částky 409 536 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 147/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2025, č. j. 38 Co 228/2024-159, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Žalující bytové družstvo (dále též jen „družstvo“) se domáhalo, aby mu žalovaná zaplatila částku 409 536 Kč představující rozdíl mezi nájemným zvýšeným jeho členskou schůzí dne 3. 11. 2016 na 16 000 Kč měsíčně „s platností od 1. 11. 2016“ a „původním“ nájemným v částce 4 624 Kč hrazeným žalovanou v období od září 2018 do srpna 2021 z bytu č. 3 nacházejícího se v bytovém domě družstva na adrese XY (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), k němuž se vážou členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu (členský podíl), o nichž žalovaná tvrdí, že je nabyla jako odúmrť po předchozím členu družstva a nájemci předmětného (družstevního) bytu R. Č.
2. Krajský soud v Brně (odvolací soud) rozsudkem ze dne 16. 4. 2025, č. j. 38 Co 228/2024-159, potvrdil rozsudek ze dne 11. 6. 2024, č. j. 49 C 147/2021-139, kterým Městský soud v Brně (soud prvního stupně) žalobu zamítl a
3. Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami (neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, který je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání), jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
4. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace § 237 o. s. ř. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), resp. jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje, nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
5. Těmto požadavkům dovolání nevyhovuje. Dovolatel cituje § 237 o. s. ř., vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal dostatečně s jeho odvolacími námitkami, a polemizuje s jeho závěry, neformuluje však žádné právní otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá. Ani z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, jaké konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva má dovolatel na mysli, ani jaké kritérium přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. považuje ve vztahu k nim za splněné.
6. Namítá-li dovolatel, že na situaci, ve které se nachází, nelze použít rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 31 Cdo 316/2008, na nějž odkázal odvolací soud, pak tato jeho argumentace nevystihuje žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v § 237 o. s. ř., jímž se řídí přípustnost dovolání v dané věci.
7. I kdyby snad měl dovolatel na mysli, že se odvolací soud odchýlil od citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 316/2008, nebylo by dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Uvedenou námitkou totiž dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že žalovaná je členem žalobce od 20. 2. 2015. I když se odvolací soud k otázce členství žalované v žalujícím družstvu vyjádřil, ve skutečnosti na posouzení této otázky napadené rozhodnutí nespočívá (nezávisí). Zamítnutí žaloby totiž odvolací soud odůvodnil výlučně tím, že usnesení členské schůze ze dne 3. 11. 2016, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení nájmu předmětného bytu, je neurčité a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (a tudíž nemohlo vést ke zvýšení nájemného). Tento závěr ovšem dovolatel účinně nenapadl.
8. Nespočívá-li napadené rozhodnutí na posouzení takto nastolené otázky, nemůže být jejím prostřednictvím ani založena přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13).
9. Výtkou, že odvolací soud se nevypořádal dostatečně s jeho odvolacími námitkami, dovolatel ve skutečnosti uplatňuje vady řízení. Ty však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož i k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., může dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 237 - 238a o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 21. 10. 2025
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu