USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Společenství vlastníků pro XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Burešem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Březince 1232/16, proti žalované Hraesvelgr s.r.o., se sídlem v Praze 6 - Řepích, Karlovarská 1698/1, IČO 05246156, zastoupené JUDr. Sylvií Laušmanovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 9, K Hutím 665/5, o 492 390 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 274/2025, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2025, č. j. 54 Co 199/2025-24, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Žalobce se (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 492 390 Kč s (blíže uvedeným) úrokem z prodlení, jako nedoplatku na příspěvcích na správu domu a pozemku a na službách spojených s vlastnictvím v žalobě specifikované bytové jednotky nacházející se v domě, za jehož správu je odpovědný, a to za roky 2022 a 2023.
2. Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) vydal ve věci elektronický platební rozkaz ze dne 7. 2. 2025, č. j. EPR 25844/2026-6, jímž žalobě zcela vyhověl; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
3. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor dne 3. 4. 2025, jenž byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. 4. 2025, č. j. EPR 25844/2026-10, odmítnut pro opožděnost (se závěrem, že elektronický platební rozkaz byl žalované doručen do její datové schránky dle § 173 odst. 1 věta druhá za středníkem, § 174a odst. 3 o. s. ř. náhradním doručením - tzv. fikcí dne 17. 2. 2025).
4. Následně dne 10. 4. 2025 žalovaná podala soudu prvního stupně návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Tu odůvodnila ve své podstatě tak, že spoléhala na nastavenou notifikaci doručení datové zprávy do své datové schránky, ta jí však nebyla (z blíže uvedených důvodů spočívajících v softwarovém a hardwarovém nastavení informačních systémů, které jí zajišťovala specializovaná společnost) na její příslušnou e-mailovou adresu (z tzv. inboxu, kam doručena ze strany informačního systému datových schránek byla) zaslána; proto si zprávu ve své datové schránce nezobrazila a došlo k jejímu doručení náhradním doručením.
5. Současně žalovaná podala dne 22. 4. 2025 odvolání proti výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 4. 2025, č. j. EPR 25844/2026-10 (jímž byl její odpor odmítnut pro opožděnost).
6. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 5. 2025, č. j. EPR 25844/2026-15 (dále též jen „usnesení soudu prvního stupně“), byl návrh žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu zamítnut.
7. Na základě odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 6. 2025, č. j. 54 Co 199/2025-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
8. Nejvyšší soud dovolání žalované (dále též jen „dovolatelka“) proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť není podle § 237 o. s. ř. přípustné.
9. Dovolatelkou pokládanou procesní otázku, „jaké jsou relevantní charakteristiky důvodu zmeškání lhůty, aby byl shledán jako omluvitelný“, jež měla být vyřešena v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, v