26 Cdo 2537/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněných a) V. A., a b) Z. A., obou L., zastoupených Mgr. Patrikem Bauerem, advokátem se sídlem v Chomutově, Chelčického 97/1, proti povinné V. Č., L., zastoupené Mgr. Olgou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 49 EXE 633/2012, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. prosince 2014, č. j. 14 Co 363/2014-85, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Oprávnění jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 541 Kč k rukám Mgr. Olgy Růžičkové, advokátky se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Dovolání oprávněných proti napadenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 15. 5. 2014, č. j. 49 EXE 633/2012-63, kterým zamítl návrh oprávněných na nařízení exekuce vyklizením bytu, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o.
s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (mají-li je dovolatelé za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelů) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhý odkaz na ustanovení § 237 o.
s. ř.,
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li oprávnění dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může povinná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 2. září 2015 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu