26 Cdo 261/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem
ve věci žalobce Bytového družstva, Sladová 4, družstva, se sídlem v Brně –
Starém Brně, Sladová 468/4, IČO: 26951932, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem,
advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Veveří 486/57, proti žalovanému R. K., B.,
zastoupenému JUDr. Leošem Vyhnánkem, advokátem se sídlem v Olomouci – Neředíně,
Helsinská 956/11a, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.
zn. 53 C 127/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze
dne 23. září 2015, č. j. 19 Co 92/2015-76, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení
částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Leoše Vyhnánka, advokáta se sídlem v Olomouci –
Neředíně, Helsinská 956/11a, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – § 243f odst.
2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince
2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále jen
„o.s.ř.“) dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23.
září 2015, č. j. 19 Co 92/2015-76 (k němuž se žalovaný prostřednictvím svého
advokáta písemně vyjádřil), odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř., neboť v něm
schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.), přičemž tuto vadu, pro niž nelze
v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání)
neodstranil (§ 241b odst. 3 o.s.ř.). V této souvislosti nelze ztratit ze
zřetele, že může-li být dovolání (jako v této věci) přípustné jen podle § 237
o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek
považuje za splněné. K projednání dovolání tedy nepostačuje pouhá citace textu
ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části), jak to učinil dovolatel, jenž mimo to
žádný relevantní údaj vztahující se ke splnění předpokladů přípustnosti v
dovolání neuvedl. Vedle citace textu daného ustanovení v úvodních pasážích
konstatoval, že „rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní
význam“, což znovu zopakoval i v závěrečných pasážích, kde sice k uvedenému
konstatování navíc přičinil, že podle něj je tomu tak proto, že „právo
družstevních společností, a to speciálně družstev z oblasti bydlení, není
doposud ustáleno“, avšak ani takovouto konkretizací zmíněné obsahové
náležitosti nevystihl žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně
vypočtených v § 237 o.s.ř. K tomu lze navíc dodat, že v poměrech občanského
soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 není již přípustnost dovolání
budována na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí (srov.
usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013,
uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího
řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 12. července 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu