USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v exekuční věci oprávněné R. T., proti povinným 1. J. M., a 2. K. P., zastoupeným JUDr. Vladimírem Bekem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Svatohavelská 95, pro vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 3 EXE 82/2024, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2025, č. j. 26 Co 31/2025-102, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) usnesením ze dne 20. 2. 2025, č. j. 26 Co 31/2025-102, potvrdil usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou (soud prvního stupně) ze dne 11. 12. 2024, č. j. 3 EXE 82/2024-92, jímž zastavil řízení o návrhu povinných na zastavení exekuce ze dne 3. 11. 2024, jejímž vedením byl pověřen Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou dne 1. 2. 2024, č. j. 3 EXE 82/2024-15, soudní exekutor JUDr. et PhDr. Jiří Leskovjan, LL.M., Exekutorský úřad Praha 4.
2. Nejvyšší soud dovolání povinných odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - 238a o. s. ř.), a tento údaj, jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), nelze zjistit ani z jeho obsahu a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
3. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. nebo jeho části. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), resp. jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
4. Dovolání povinných shora uvedené náležitosti v žádném ohledu nesplňuje, neboť dovolatelé k přípustnosti dovolání uvedli pouze to, že „dovolání je přípustné podle ust. § 237 o. s. ř., protože dovolacím soudem má být právní otázka posouzena jinak“, přičemž však neformulovali ani jedinou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení rozhodnutí odvolacího soudu podle jejich názoru závisí. Uvedli pouze to, že „má být posuzována otázka, zda byly dány důvody pro zastavení řízení o zastavení exekuce“. Formulace, že „dovolání je přípustné, protože dovolacím soudem má být právní otázka posouzena jinak“, navíc významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“.
5. Stejně tak v dovolání není vymezen dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.
6. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Povinní v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod vůbec neuplatnili, resp. dovolací důvod vůbec nespecifikovali, poukázali pouze na vadu předcházejícího insolvenčního řízení.
7. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 12. 2025
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu