26 Cdo 2763/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce obce L., zastoupeného advokátem, proti žalovanému S. G., o zaplacení částky 4.040,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 22 C 931/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. srpna 2004, č.j. 11 Co 507/2004-43, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Mostě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 12. 2003, č.j. 22 C 931/2002-30 (poté, co jeho usnesení ze dne 14. 5. 2003, č.j. 22 C 931/2002-15, jímž zastavil řízení, zahájené původně k návrhu obecního úřadu L., bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 7. 2003, č.j. 11 Co 433/2003-25), uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4.040,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku; dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku Okresní soud v Mostě usnesením ze dne 12. 2. 2004, č.j. 22 C 931/2002-33, odmítl podle § 208 odst. 1 o.s.ř. jako opožděné. Dovodil, že napadený rozsudek soudu prvního stupně byl žalovanému doručen dne 15. 1. 2004, takže posledním dnem lhůty k podání odvolání byl den 30. 1. 2004; podal-li žalovaný odvolání osobně u soudu až dne 5. 2. 2004, stalo se tak opožděně.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 12. 8. 2004, č.j. 11 Co 507/2004-43, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení; ztotožnil se přitom se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti odvolání.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný (nezastoupen advokátem) dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku.
Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a také v § 239 o.s.ř
Přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§ 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§ 237 odst. 1 písm, b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle § 238, § 238a odst. 1 a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp.zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 41, ročník 2003).
Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243 odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 19. října 2005
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.
předsedkyně senátu