Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 2802/2025

ze dne 2025-12-16
ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.2802.2025.1

26 Cdo 2802/2025-272

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a

soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně

Z. P., zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích,

Jiráskova 378, proti žalovaným 1) J. P., zastoupenému Mgr. Jakubem Urbánkem,

advokátem se sídlem v Praze, Hošťálkova 852/46, 2) M. Č., zastoupené JUDr.

Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na Zábradlí 205/1, 3) J.

Č., zastoupenému JUDr. Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na

Zábradlí 205/1, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu

4 pod sp. zn. 51 C 102/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského

soudu v Praze ze dne 26. 3. 2025, č. j. 18 Co 84/2025-242, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované a třetímu žalovanému

na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 784,80 Kč k rukám JUDr. Petra

Plavce, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze, Na Zábradlí 205/1, do tří dnů od

právní moci usnesení.

1. Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31.

10. 2024, č. j. 51 C 102/2022-193, zamítl žalobu o určení, že „vlastníkem

bytové jednotky č. 580/2 o velikosti 94 m2 nacházející se ve 2. nadzemním

podlaží budovy č. p. XY postavené na pozemku par. č. XY se spoluvlastnickým

podílem k jednotce o velikosti 94/188 na společných částech budovy a

spoluvlastnickým podílem o velikosti 94/188 na pozemku pod budovou a ? pozemku

par. č. XY (zahrada) a pozemku par. č. XY je J. P., r. č. XY trvale bytem

2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 3. 2025, č.

j. 18 Co 84/2025-242, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II a IV

potvrdil, ve výroku III jej změnil jen co do výše nákladů řízení, jinak jej i v

tomto výroku potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení

(výroky II, III).

3. Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není

přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku

existence rodinné domácnosti odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou

rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této

projednávané věci.

4. Pojem rodinné domácnosti Nejvyšší soud definoval v usnesení ze dne

24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017, uveřejněném pod č. 110/2019 Sbírky

soudních rozhodnutí a stanovisek (na který poukázal i odvolací soud), jako

společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve

společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími. Současně vysvětlil,

že existence rodinné domácnosti v dotčeném domě nebo bytě je jednou ze

základních podmínek vzniku i trvání práva bydlení.

5. Za situace, kdy podle skutkových zjištění spolu žalobkyně a první

žalovaný (manželé) sice žijí v předmětném bytě, ale minimálně od roku 2013

společně nehospodaří, naopak finanční prostředky každého z nich oddělují, se

odvolací soud od citované judikatury neodchýlil, jestliže dovodil, že ke dni

uzavření kupní smlouvy (22. 6. 2021) netvořili rodinnou domácnost.

6. Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že se nezabýval jejími

námitkami a nepřihlédl ke všem významným okolnostem, uplatňuje jiný dovolací

důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Nevymezuje totiž žádnou

otázku procesního práva, na níž by napadené rozhodnutí záviselo, ale ve

skutečnosti odvolacímu soudu jen vytýká, že řízení zatížil vadami, které mohly

mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K těmto vadám může dovolací soud

přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237 - 238a o. s. ř.); samy o sobě

však takovéto vady přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř.) nezakládají.

7. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c odst. 1 o.

s. ř.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f

odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou

oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. 12. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová

předsedkyně senátu