26 Cdo 2827/2017-346
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobců 1) M. Š., a 2) H. Š., P., oběma zastoupeným JUDr. Martinem Síglerem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, proti žalovaným 1) Družstvu DUO 5. května, se sídlem v Praze 4, tř. 5. května 1661, IČO 26728052, zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 2) N. F., P., 3) H. Z., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 4) L. S., P., 5) T. J., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 6) F. Ř., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 7) V. V., P., 8) H. Č., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 9) L. S., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 10) K. S., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 11) K. D., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 12) E. D., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 13) K. D., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 14) P. V., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 15) L. V., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 16) J. M., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 17) T. Š., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 18) M. Š., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 19) V. F., P., zastoupenému Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 20) M. H., P., 21) V. H., P., 22) K. D., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, 23) I. K., P., zastoupené Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Moravská 924/6, a 24) F. P., P., o umožnění užívání bytu, o stanovení povinnosti uzavřít dodatek ke smlouvě o převodu vlastnictví jednotky a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemcích, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 150/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2016, č. j. 58 Co 214/2016-297, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 11. 2. 2016, č. j. 18 C 150/2013-260, zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaným umožnit žalobcům užívání bytu dle stanov družstva a na stanovení povinnosti žalovaného 1) uzavřít s oběma žalobci dodatek ke smlouvě o převodu vlastnictví jednotky , v domě, v k. ú. N., obec P., a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku, uzavřené dne 10. 12. 2013 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 10. 2016, č. j. 58 Co 214/2016-297, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku o povinnosti žalovaného 1) uzavřít se žalobci dodatek ke smlouvě o převodu vlastnictví jednotky, v domě, v k. ú. N., obec P., a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na pozemku, uzavřené dne 10. 12. 2013 a změnil jej ve výroku o povinnosti žalovaných umožnit žalobcům užívání bytu dle Stanov družstva tak, že zamítl žalobu o povinnosti žalovaných umožnit žalobcům nerušené užívání prostor v domě k. ú. N., obec P., a to prostoru nacházejícího se částečně v VI. a částečně v VII. nadzemním podlaží budovy (původně půda, nájemní smlouvou ze dne 4. 5. 1994 pronajatá jako pokoj č. 2), terasy v VI. nadzemním podlaží a terasy v VII. nadzemním podlaží, a potvrdil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a žalovanými 2), 4), 7), 20), 21) a 24) a změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a zbylými žalovanými (výrok I.) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. a III.).
Dovolání žalobců Nejvyšší soud České republiky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází, jelikož dovolatelé toliko konstatují, že „soudy neměly učit závěr“ o platnosti smlouvy o převodu vlastnictví jednotky č. 1662/13 ze dne 10. 12. 2013 a že „soudy obou stupňů vyřešily v rozporu s hmotným právem otázku nájemní smlouvy ze dne 4. 5. 1994“. Námitku týkající se aplikace ustanovení § 2236 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pak dovolatelé vztahují k jinému řízení (řízení vedenému u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 370/2009).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a o skutečnost, že žalovaným nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelům právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat, neboť vyjádření odkazuje na dřívější podání ve věci a navíc se minulo důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto, a proto bylo pro rozhodnutí o dovolání bezvýznamné.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. října 2017
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu