26 Cdo 2849/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny
Brzobohaté ve věci žalobce E - Centrum a. s., se sídlem Praha 3, Ježkova 9/944,
zastoupeného Mgr. Simonou Pastrnkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Na Příkopě
9-11, proti žalované S. S., bytem P., zastoupené JUDr. Jiřím Sehnalem,
advokátem se sídlem Kolín IV., Politických vězňů 27, o zaplacení částky
38.166,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 7
C 25/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
10. února 2010, č. j. 39 Co 410/2009-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího
řízení.
Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. 3. 2009, č.
j.
7 C 25/2009-12, uložil žalované povinnost zaplatit částku 38.166,- Kč s
poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1.293,- Kč od 1. 2.
2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 3. 2008 do zaplacení, z částky
1.293,- Kč od 1. 4. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 5. 2008 do
zaplacení, z částky 1.293,- Kč od 1. 6. 2008 do zaplacení, z částky 1.293,- Kč
od 1. 7. 2008 do zaplacení, z částky 14.902,- Kč od 1. 7. 2007 do zaplacení a z
částky
15.506,- Kč od 1. 7. 2008 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci
rozsudku; současně rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 10. 2. 2010, č. j.
39 Co 410/2009-44, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ohledně
částky 38.166,- Kč zrušil a řízení zastavil (pro zpětvzetí žaloby v tomto
rozsahu – žalovaná zaplatila jistinu dne 4. 5. 2009), ve výroku o věci samé
ohledně příslušenství jej změnil jen tak, že „žalovaná je povinna poplatek z
prodlení zaplatit z každé částky do 4. 5. 2009“, jinak jej v tomto výroku
potvrdil; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění,
že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas,
oprávněnou osobou
– účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) za splnění podmínky advokátního
zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že
dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný
prostředek přípustný.
Žalovaná dovoláním výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé v
celém rozsahu, z jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) však vyplývá, že směřuje
toliko proti výroku týkajícímu se příslušenství, v němž byl změněn (obsahově
však potvrzen) rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (proti výroku o
zrušení rozsudku soudu prvního stupně a zastavení řízení žalovaná evidentně
nebrojí). Dovoláním dotčeným výrokem však bylo rozhodnuto (nikoliv v obchodní
věci) o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 237 odst. 2 písm. a/ o.
s. ř.). Kapitalizovaný poplatek z prodlení ke dni 4. 5. 2009 totiž činí
44.494,- Kč, ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. část věty za středníkem
(tj. že k příslušenství se nepřihlíží) nepostihuje případy, kdy dojde k
rozštěpení uplatněného práva až v samotném dovolání, které (jako v projednávané
věci) směřuje pouze proti té části výroku rozhodnutí odvolacího soudu, kterou
bylo rozhodnuto o příslušenství pohledávky (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol.:
Občanský soudní řád II, Komentář, 1, vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str.
1881).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty
první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že
žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na
jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. listopadu 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu