26 Cdo 3297/2024-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. K., proti žalované M. K., zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně, Legerova 148, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 12 C 388/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2024, č. j. 8 Co 669/2024-37, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
2. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 6. 2024, č. j. 8 Co 669/2024-37, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil vyjma lhůty k plnění stanovené v jeho výroku I, kterou prodloužil na 3 měsíce od právní moci rozsudku (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku vzniku (a případně i zrušení a vypořádání) společného nájmu účastnic k předmětnému bytu odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
4. V rozsudku ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2157/2022, Nejvyšší soud mimo jiné vyložil, že obsahově je manželství vymezeno v § 655 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „občanský zákoník“, resp. „o. z.“), jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon, přičemž hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Registrované partnerství pak zákonodárce v § 1 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství definuje jako trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem. (…) Z dikce zákona je patrné, že zákonodárce neměl v úmyslu, aby byly pojmy „manžel“ a „registrovaný partner“ v kontextu občanského zákoníku zcela zaměnitelné, naopak formou negativního odkazu v § 3020 o. z. výslovně vylučuje obdobné užití ustanovení o manželství v části druhé občanského zákoníku pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů. (…) Je otázkou politickou, zda se zákonodárce rozhodne nějaké právo či povinnost vtělit do zákona. V tomto případě se ani nejedná o mezeru v zákoně, nýbrž o odkaz (a contrario) ve formě výslovně vylučující použití právní úpravy ve druhé části občanského zákoníku na vztahy registrovaného partnerství. Nejde tedy o problém analogie, nýbrž odkazu na to, co „obdobně“ lze a co naopak vůbec nelze na tento právní institut použít.
5. Se zřetelem k citovaným právním závěrům nelze na posuzovaný případ, ve kterém jde o vyklizení bývalého (registrovaného) partnera z bytu společně užívaného partnery po zrušení jejich partnerského soužití, ani analogicky aplikovat ustanovení § 745 odst. 1 a § 768 o. z., na něž v dovolání poukázala dovolatelka, neboť dotčená ustanovení, upravující některé otázky bydlení manželů (včetně jejich bydlení po zániku manželství rozvodem), jsou zařazena do druhé části občanského zákoníku, kterou na registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů použít nelze (§ 3020 o. z. a contrario). Dovodil-li tak v projednávané věci odvolací soud (soud prvního stupně), že samotná existence registrovaného partnerství účastnic v době uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu, v níž jako nájemkyně vystupovala pouze žalobkyně (a nikoli též žalovaná), nemá žádný právní význam z hlediska možného vzniku společného nájmu bytu účastnic (společný nájem předmětného bytu mohl účastnicím vzniknout, jen pokud by s pronajímatelem uzavřely smlouvu o nájmu tohoto bytu obě dvě, jak s odkazem na ustanovení § 2270 o. z. ve svém rozhodnutí vysvětlil již soud prvního stupně), neodchýlil se od výše uvedené judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe.
6. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.
7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 1. 2025
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu