26 Cdo 3486/2022-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné městské části Praha 7, se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1338/38, IČO 00063754, proti povinné R. N., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, o zastavení exekuce vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 148 EXE 87/2022, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2022, č. j. 62 Co 187/2022-51, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
Usnesením Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 3. 6. 2022, č. j. 62 Co 187/2022-51, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 (soud prvního stupně) ze dne 29. 4. 2022, č. j. 148 EXE 87/2022-42, kterým byl zamítnut návrh povinné ze dne 2. 3. 2022 na zastavení exekuce vyklizením bytu vedené JUDr. Ondřejem Hanákem, Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 147 EX 69/22 (výrok I.); současně odvolací soud zamítl návrh povinné na přerušení řízení (výrok II.). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že není dán žádný důvod pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“) ve spojení s § 55 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť povinná neuvedla žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodnily zastavení exekuce ve smyslu uvedeného ustanovení. Ohledně důvodu dle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dodal, že exekuce je vedena na základě exekučního titulu, k jehož zrušení ani odkladu vykonatelnosti nedošlo. Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“), neboť odvolací soud posoudil otázku důvodu pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost ani zákonnost exekučního titulu; obsahem rozhodnutí (jiného titulu), jehož exekuce se navrhuje, je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.
4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17.
1. 2012, sp. zn. I. ÚS 871/11, bod IV a nález ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11, bod 14, 15). Z argumentace povinné v dovolání se podává, že proti rozhodnutí odvolacího soudu brojí námitkou, že proti exekučnímu titulu, tedy rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č. j. 70 Co 283/2021-53, kterým byl potvrzen Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 14. 5. 2021, č. j. 16 C 202/2020-42, podala dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti a v době rozhodování o zastavení exekuce o dovolání ani o odkladu vykonatelnosti nebylo rozhodnuto.
Skutečnost, že proti exekučnímu titulu bylo podáno dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti, však nepředstavuje důvod pro zastavení exekuce (srov.
usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1996, sp. zn. 2 Cdon 336/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 50/1997, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 2062/2009, nebo ze dne 4. 5. 2021, sp. zn. 20 Cdo 975/2021), neboť dovolání nemá odkladný účinek, tedy nemá vliv na právní moc ani vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Z pohledu § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. by bylo významné pouze zrušení exekučního titulu. Pro úplnost lze dodat, že dovolání proti exekučnímu titulu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2022, č. j. 26 Cdo 2013/2022-91, odmítnuto. Nejvyšší soud proto dovolání povinné jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 4. 2023
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu